intvsum

Umělci versus intelektuálové. Průvodce kavárenskou nenávistí

Student filosofie se při prvním pivu mění v nesmiřitelného intelektuála, stejně tak i poslední Favák či Jamák je sám sebou škatulkován jako umělec. Sedí proti sobě v hospodě a nejednou mezi nimi dojde k nevybíravé slovní přestřelce a metání blesků očima.

Co si tyto skupiny vyčítají? Proč spolu nemohou žít v míru po vzoru například dělníků ze stavby a dělníků z fabrik? Do příčin tohoto letitého nepřátelství vás teď zasvětí Prigl.

1. Vzájemné pohrdání

To, co umělec vytvoří, intelektuál vždycky shodí. Ve všem vidí nadbíhání povrchnímu publiku nebo umělecké elitářství. V kritice sebeumněji vytvořeného díla se intelektuál uchyluje k zákeřnostem, může šáhnout po politice, estetice a když mu teče do bot, tak i po morálce.
Umělci se naopak intelektuálům smějí pro jejich naprostou levost. Správný intelektuál totiž kromě mluvení nic neumí. Navíc svou kritikou nepříjemně odhaluje, že většinou nic neumí ani umělec.

2. Popkultura

Časy, kdy se intelektuálové dívali jen na dokumenty na ČT2, jsou nenávratně pryč. Intelektuálové se dnes nedívají v televizi vůbec na nic. Všechny superstar, talenty a další reality show jim daly dobrý důvod jednou provždy zlomit nad televizí hůl. To umělci sjíždějí v televizi snad úplně všechno. Čtou Blesk, posílají smsky do televizi a ke všemu z toho mají ještě legraci. Virtuální postavy pak figurují v různých jejich příhodách a nezasvěcený by mohl získat dojem, že se umělci se všemi dobře znají. I intelektuálové občas zatouží po trošce bulváru, ale musí si vystačit s historkami o Kantově večerním popíjení piva.

3. Móda

I když časy se mění, intelektuálové stále dávají v oblíkání přednost určitému asketismu a své zvyky mění jen pomalu. Dodnes není výjimkou třicetiletý učitel ZSV s manžestráky vytaženými vysoko do pasu a v nich hluboko ponořenou flanelovou košilí.
Naopak umělci jsou ochotní rozebírat svoje extravagantní ohozy dlouhý hodiny a arogantní úšklebek intelektuála je dokáže nasrat.

4. Chlast

Zdálo by se, že na tomto poli se umělci a intelektuálové konečně scházejí: po překročení určitého věku a hodiny se obě skupiny drží svých zavedených značek. Ovšem zatímco u intelektuálů to bývá Desítka, umělci do sebe klopí spíš slivovice a tulamorky.

5. Živobytí

Nezajištěný mladý intelektuál často musí své živobytí dobývat s lopatou v ruce. Není divu, že pak svým vrstevníkům-umělcům často vyčítá jejich prodejnost, díky níž se od lopaty umí držet dál.
Ve výsledku se však umělec s intelektuálem vykoupou ve stejné stoce. Zatímco intelektuál bagruje základy nového multifunkčního nákupního centra, umělec vymýšlí jeho logo a znělku pro rádio.

front

Manuální práce nebo kocovina? Návod pro všechny rebelky

No řekněte holky. Která z nás si na škole nepsala básničky do šuplíku a neexperimentovala s hadříkama nejen proto, aby okouzlila svého pana Božského, ale i ve jménu té naší dívčí kreativity? Pro spolužačky jsme byly „ulítlý“ rebelky, které četly Charlese Bukowského a hihňaly se jeho „fousatým“ historkám.

Lifestyle Bukowského nám učaroval. Nejdřív jsme začaly těžce pít a potom i těžce manuálně pracovat. Jak mezi čtenářkami Charlese, tak mezi dívkami, které ho nikdy v ruce neměly, panuje představa o tvořivém potenciálu těžké manuální práce a kocoviny. Naše redakce ale zjistila, že buď byl Bukowski nadčlověk nebo si muset vymýšlet. Obojí je kat dívčí tvořivosti a my jsme se vydaly zjistit, který z nich je horší.

„Kombo kocoviny a manuální práce není úplně marný,“ říká Jitka, která podává cihy na stavbě rodinného domku v Jinačovicích. Pokud se takto postižené slečně podaří do práce přikodrcat, prvních pár cigaret a odvezených koleček cementu jí pomůže dostat se do tempa. A kocovina příjemně mizí.

Práce a kocovina tak žije v překvapivé symbióze. „Během fachy se vždycky těším na popracovního vyprošťováka,“ dodává Jitka. Asi proto jsou v hospodě holky z kanceláří ve srovnání s holkama ze staveb tak nudné. Kancelářské krysky neumí svou práci s alkoholem skloubit a raději si skočí do fitka.

Pití manuální práci sluší. „Ale hovno pak holka napíše,“ svorně zdůrazňují Lada a Světlana z líšeňského Zetoru. Jak je to s prací samotnou? Práce je záludnější nepřítel než alkohol. Evokuje dojem, že už je „uděláno“. Zatímco se kocovina příjemně vytratí, práce je přítomná, i když nepracujete. „Je všude a vede akorát do postele,“ konstatuje smířeně Lada.

Kocovina diktuje sice dni poklidné tempo sestávající z vyčerpaného povalování, dlouhých sprch a instantních česnekových polévek, ale co tvůrčího ze sebe dívka dostane krom lepkavého potu? „I když mám velkou kocovinu, jsem schopná se kolem třetí sebrat,“ svěřuje se básnířka z Jundrova, toho času na Úřadě práce. Podle ní je každá žena schopná po této hodině tvořit.

Ať už chlastající a tvořící nebo jen pracující, v hospodě i na stavbě zůstává rebelka rebelkou.

Komentujte

Váš email nebude nikde a nikdy zveřejnen

 

Komentáře

  • j.f.kawaler

    14 Sep 2011

    Nebuď stereotypní ! A lepší je psát reklamní znělku pro obchoďák než bagrovat jeho základy. Ale neboj, nový obchoďák zajístí spoustu míst ve skladu a u pokladen pro nové intelektuály a intelektuálky. A možná nějakej nebo nějaká povýšší i na vedoucí prodejny !

  • AAARGH

    13 Nov 2011

    Kant by pivo nepil