Adéla se Zuzkou jsou holky, které se umějí zamyslet. Všichni posluchači jejich muziky to dávno vědí. Redaktoři Priglu se s nimi tentokrát zahloubali nad tématy Moravanství, Brněnství, Feminismus, Záviš a Bohunický Atomový Štít:
Prigl: Naše motto je „S krátkým měkkým.“ Souhlasíte s ním?
Zuzka: Já bych tam dala měkké dlouhé.
Adéla: Já bych tam dala tvrdé dlouhé.
Prigl.cz je především o Brně. V jakých čtvrtích jste se narodily a žily?
Zuzka: Já v Brně-střed na Obilním trhu. Čili jsem se narodila přes ulici. Ze začátku jsem chodila jenom po Obilňáku a okolí, takže jsem nevěděla, že existuje Líšeň.
Adéla: Já jsem bohužel věděla, že existují Bohunice…
Můj děda postavil Bohunice. Sory.
Adéla: To je bezva. Škoda, že jsem tam žila. Jako malá jsem si myslela, že je to sídliště ve tvaru hvězdy, ale pak mi ve škole řekli, že srpu a kladiva.
Zuzka: Ale říká se, že Bohunice jsou atomový štít. Když sem totiž spadne bomba, Bohunice lehnou popelem, ale Brno zůstane.
Takže od dětství jsi tam žila?
Adéla: Žila, ale neměla jsem tam kamarády.
Je tam nějaké dobré pískoviště?
Adéla: Spousta! Já jsem z té hezčí části.
Z kolikátého patra?
Adéla: Třetího. Rozhodně lepší, než kdybych bydlela ve čtvrtým.
Máš ráda paneláky?
Adéla: Nenávidím je. Je mi v nich úzko.
A co Genius loci? Jaká jsou vaše oblíbená zákoutí?
Zuzka: Já mám ráda Zelňák a pak taky hospodu, která se jmenovala U nás doma. Byly tam malované obrázky Heleny Růžičkové a jejího syna, jak jí buřty. Bohužel ji z hygienických důvodů zavřeli. Taky mám ráda Cejl a různé odpudivé vinotéky s plastikovými ubrusy v okolí.
Adéla: Já mám ráda Lužánky. Ale je spousta míst, Brno je dobrý.
To je zajímavý, co jsi řekla. V čem je Brno dobrý?
Adéla: Brno je hezký pro život. Pracovních příležitostí je tu trochu míň…
Zuzka: Má to svoje nedostatky. Všichni se tady znají, což je někdy otravné.
V Praze taky.
Zuzka: Zas je ale dobré, že nemusíš nikomu volat, ale projdeš se po městě a vyřídíš to. Můj taťka říká, že zná v Brně deset tisíc lidí osobně. Jménem.
Adéla: Ale z Líšně a Vinohrad jich člověk moc nezná. Tam když bloudíš dva dny, tak nikoho známého nepotkáš.
Jaké jsou typické brněnské problémy?
Zuzka: To souvisí s tou malostí. Klepy. Třeba na druhý straně Brna ví šedesát holek, který jsem nikdy neviděla, jakej mám zadek.
Adéla: A nedá se tady moc jezdit na kole.
A co Brňáci jakožto osobnosti?
Zuzka: já mám ráda paní Květu, která poslouchá walkama a kýve se přitom. Traduje se o ní, že je vůdkyní dětského gangu. Vždycky si ale poctivě koupí Kofolu.
V jakém stylu se kýve?
Adéla: Funk.
Znáte Záviše?
Zuzka: My jsme se teď potkali. Říkal, že má nějakou mladou přítelkyni, ale že to nebude na dlouho. Byl moc milý. Mám hrozně ráda jeho píseň Čepice.
Adéla: Já mám ráda Vary, vary, vary, já jsem kokot starý.
Někomu připadá podobný to, co dělá Záviš a to, co děláte vy.
Zuzka: Já si to moc nemyslím. Jsou tam nějaké podobnosti, třeba sprostá slova. On jich má teda víc… ale je to vtipný.
Vy jste taky vtipný. U něj je ještě k tomu potlačená hudební stránka.
Adéla: Taky jsme vtipný a taky je u nás hudební stránka potlačená. On to ale dělá sám, tak je asi šikovnější a odvážnější…
Hrozně se líbíte feministkám. Počítaly jste s tím, když jste začínaly?
Adéla: My jsme nepočítaly, že to bude vůbec někdo poslouchat. Nejdřív nás poslouchalo patnáct kamarádů.
Zuzka: A trvalo asi tři roky, než se to rozšířilo.
Jak se to rozšířilo?
Zuzka: Samo, po internetu.
Tak to máte podobný se Závišem. Ten taky říkal, že jenom tak hrál a lidem se to líbilo.
Zuzka: To je metoda sněhové koule. Každý si to pálí, pálí, pálí a pak už to mají všichni vypálené.
Takže jste teď slavné v Brně nebo v celé republice?
Adéla: Už je zaplaveno vše.
Počítám, že i včetně Prahy. Myslíte, že má Brno doopravdy komplex vůči Praze?
Adéla: Já si spíš myslím, že Praha si myslí, že ho máme.
Zuzka: Morava obecně je zprofanovaná Mirkem Donutilem a filmy jako Bobule nebo Básníci. Lidi si pak myslí, že tady popíjíme víno v krojích…
Moje jedenáctiletá sestřenice z Prahy nedávno řekla, že není nic horšího, než mít příbuznýho z Moravy.
Zuzka: Moje mamka je Češka. Když se o ní taťka ucházel, tak se za něj tolik styděla, že ho vydávala za strejdu z Moravy, co jí veze jahody.
A když někdo v Praze říká, že jede na Moravu, představuje si to jako exotickou zem, kde žijou samí veselí lidi.
Adéla: A jedeš si tam pro jídlo.
Je zajímavý, že takovej Freiburg v Německu má sto tisíc lidí a na rozdíl od Brna si tam nikdo nestěžuje, že je jeho město malý.
Zuzka: Máme prostě takovej pocit, takovej českej pocit.
foto: Vendys
Komentáře
PavelA
Komunistická symbolika? Tak to je typické. Zjevně ostrůvek nadávačů na poměry, a přitom je pan M. kapitalista jako vyšitý. Zjistí, po čem je poptávka, a to prodává.
jan
Tož to by mě zajímalo, jaký má kapitál, když je ten kapitalista.
rumun
Vy ste taky dva mudrci….btw. škoda kvality těch fotek, na tom by se daly nafotit perly
rumun
když sme u té komunistické symboliky, ta větička “Komentár eště nebol schválený”, kerej se vobjeví vždycky když dám koment, mě trochu zavání.
grympy
Jednou sem tam vlez a chtěl udělat kopii klíče, popár krocích sem se ale lekl interiéru připomínající dějiště masových vražd a radši utekl