Levný tofu a drahý pivo není zdaleka všechno, co nabízí obří vietnamská tržnice uprostřed polí a průmyslových komplexů. Už sama poloha (zastávka trolejbusu Olomoucká u školy) je prakticky v pustině a naznačuje, že tady si nepřejí být trhovci rušeni.
Hromady aut a kontejnerů je první, čeho si každý návštěvník musí všimnout. Když loni tržnice vyhořela, míň než do měsíce se jelo nanovo. To jen potvrzuje dojem obří skládačky plné lidí. Bohužel restaurace v patře už obnovena nebyla, takže je pro nás o téma míň.
Centrální tržnice je v podstatě obří retro z roků jedna, dva a tři po revoluci. Neplýtvá se místem a všude je vystaveno zboží. Nabídka je dost pestrá, specializovaný obchůdky se slunečníma brýlema a hromady (fakt hromady) hader.
Protože zákazníků sem moc nezabloudí, krátí si prodejci čas hazardními hrami na bednách v uličkách mezi regály. Někde hrajou kartama, jinde samotnými penězi – bez znalosti vietnamštiny, o co v téhle hře jde, prostě nezjistíte.
Focení se zdá být dost ožehavý, byť v kvaltu a na minifoťák (čímž vysvětlujeme kvalitu fotek). S dotazem, co tady hledáme, na nás vybíhají po pár sekundách i během focení obyčejných zahradních trpaslíků.
Zajímavější část tvoří sekce s dalšími službami – z pohledu od brány – v pravé části areálu. Tam nacházíme i hospodu, kde čepují pivo. Na pivo se sem asi moc nechodí. Samotný výčep, v českých hospodách posvátně usazen za barem všem na odiv, je velmi prakticky vmáčknutý mezi ledničku a další zboží.
Tato část je oblastí služeb. Ne u každé se dozvíte, k čemu přesně slouží, ale western union a další finanční služby jsou jasný. Naopak, co nabízí dvojice inženýrů, jsme se nedomákli. Asi někde tady se nachází i legendární buddhistická modlitebna, ale (křesťanský) bůh ví, jak to s ní je doopravdy.
Vzadu, kde se stavba s nabídkou služeb obtočí kolem centrální tržnice, je – alespoň zdánlivě – tipsport s kavárnou. Zvenku jsou zrcadlový skla, ale česky psaná otevírací doba zve k celkem standardní návštěvě.
Když otevřem, čeká nás překvápko. Dva stoly jsou plně obsypány dobře oblečenými Vietnamci a stoly jsou plné žetonů. Údiv je na obou stranách a je na čase nějak to ukončit. Nakonec se duchapřítomně zeptám „můžeme si tady dát kafe?“ a k naší úlevě nám odpoví: „Tady ne.“
Nějak nás tato událost znepokojí, hned za námi jeden muž vychází obhlídnout situaci (proto je fotka tak rozmazaná), vydáváme se tedy raděj ještě k centrální tržnici, kde je člověk přece jenom, alespoň teoreticky, zákazník.
Sice to není multikulti jak z filmu o San Francisku, ale k návštěvě se dá brněnský Chinatown jenom doporučit.
Komentáře
Miroslav Brno
Takhle bude vypadat konec světa, hezké.Zarostlej fotbalovej stánek může být snad jen v Brně.Brno na fotbal sere a dělá dobře;)Do nového lesoparku nemusí vrazit ani korunu.
Spek
Podobnej maji i v Pripjati.
Tony
Dobry den, mame 9,5 leteho syna. Meli byochm zajem o tento krouzek. Nejlepe by se nam hodilo pondeli, ale pripadne i to utery.dekujiMarketa Borovanska
Ibe
Ještě před pár lety se tam dalo hrát, trávník byl udržovaný, trénovala tam mládež myslím… Plánoval jsem si to pronajmout a s kamarádama dát špíl za Lužánkama… No a než jsme se rozhoupali, tak se statika zase o něco víc pokurvila a dneska už tam nemůže ani ta mládež, už je to asi fest nebezpečný.
P4trik
Vypadá to tam jak ve filmu Útěk z LA
kunda
zábava…
rumun
12 opic
paul
to vypadá jak z toho dokumentu “svět bez lidí” jak to točí myslím BBC… úplně přesný
vvv
Zvířata už se objevila, prý tam někde hnízdí páreček bažantů. Jinak ta myšlenka hrát fotbal v přírodní rezervaci na místě bývalého stadiónu je úžasná, jenže teď už ochranka startuje na každého, kdo se objeví byť jenom za plotem. Kde jsou ty časy…
Sewen
Stvořeno pro predatora