Pivo je víc než život, víc než víra, víc než politické přesvědčení. Vyšší bere a v Česku bere pivo. Bere a vítězí. Pivo pijí v Česku všichni, pravičáci, levičáci, pankáči, monarchisté, náckové, zahrádkáři, anarchisté, dokonce i muslimové se přestěhovali do země zaslíbené, aby mohli pít pivo.
Pije se před prací, po práci i v práci. Čech jde na pivo, když ho propustí z práce, i když ho pustí z lapáku. Navzdory chatrné ekonomice si Češi mohou za průměrnou hodinovou mzdu koupit víc piv než kdekoli na světě kromě Spojených států s několikanásobně vyššími platy.
Pivní meditace tvoří hlavní duchovní i intelektuální náplň milionů Čechů. Pivní řečnění udržuje politickou kulturu v zemi známou jako letargická nasranost. U piva se nadává i na to, že všichni jenom nadávají u piva. Přesto je u piva pohoda. V Česku není političtější slovo než pohoda, není političtější nápoj než pivo. Pivo vládne. Pivo je mocnější než Klaus se Zemanem.
„Blažení, kdož chodí na Dornychu na pivo v pět ráno.”
Když nemůže Čech k pivu, přijde pivo k Čechovi. Skončily komunisticé fabriky a předpracovní šichty u piva. Ranní piva se proto přesunula do nonstopů a na zapadlá místa, která uvízla v časoprostorové kapsli osmdesátých letech. Blažení, kdož chodí na Dornychu na pivo v pět ráno. I po zbourání celého bloku jim bude patřit sláva.
Každý Čech pozná, která hospoda je dobrá a která stojí za krysí lejno. V některých hospodách do sebe lidi vrážejí, čekají na pivo a nedá se v nich dýchat, jinam lidi nevlezou ani v pátek večer. Češi jsou na hospody odborníci, posuzujuje se kvalita piva, obsluha, atmosféra, stoly, ceny, záchody. O hospodách se dá pohádat jako o politice, hospoda je názor, stejně jako značka piva. Kdo se vyzná v pivu, u stolu něco znamená. Kdo ne, je piča.
Pivo mění národní hrdost v recesi, komentář u piva posunuje důležité věci do režimu pohody. Švejk pil pivo, Češi pijí pivo. Češi vypijí nejvíc piva. Češi vypijí nejvíc piva na světě. A jsou na to hrdí, největší Čech je Cimrman, který urazil za večer U Sirotků osm kousků. Kdo nevypadne do Německa nebo jinam, uchlastá se v Brně nebo jinde a ještě si z toho bude dělat prdel. Tramping provuzují pivní skauti a politiku pivní aktivisté.
„Pivo je metaforou všeho.”
Pivo je metaforou všeho. Národní obrození se změnilo v reklamu na pivo, Pivo byl Smetana i Borovský. Se škopkem v ruce je i profízlovaný Rakousko-Uhersko idyla. Bez Piva by Smetana nesložil Vltavu, bez Piva by Mucha neudělal Slovanskou epopej. Bez Piva by nebyl národ, národ který vypije nejvíc Piva.
Pivo je Mužem, Chlapark plný čepic ve tvaru pivního víčka Češi milovali. Pivovary se starají o historii města víc než radnice, hospody jsou plné historicků obrázů a fotek. Města jsou piva a piva jsou města, Plzeň, Budějovice, Brno, Smíchov. Pivo je i prezident. Pivo je metaforou všeho.
Češi stráví u piva 18 250 000 000 hodin ročně. Pokud by přestali pít pivo, ekonomika by se rázem propadla o několik procent. Ti, kteří se s pivním alkoholismem nesmířili, se zbláznili.
„Když Čech umře jeho jméno bude s úctou vysloveno při ťuknutí pivem.”
Pivo mají Češi i v McDonaldu, pivo je v hospodách levnější než voda, pivem se dá živit, pivo je tekutý chléb. Potravní průmyslovky zejí prázdnotou kromě oboru pivovarnictví.
Podtácky jsou památka na dovolený, Češi podtácky sbíraji, jiní sbírají etikety lahváčů nebo pivní vršky. Když Čech umře jeho jméno bude s úctou vysloveno při ťuknutí pivem.
