Dnešní generace nemá žádnej zajímavej názor, nepodstupuje žádný opravdový boje. To největší dobrodružství, který na ni čeká, je upomínka od Home Creditu. Ve zmatku se tak upíná k tomu jedinému, co ji odlišuje od starších ročníků: Facebooku, kde zažívá své malé triumfy – lajkované statusy na Facebooku a fotky partnerů. Není divu, že nám z toho všem trochu hrabe:

Pracovní ambice: Tweetovat pro Airbank by vás sice postavilo na špičku potravního řetězce, ale máte smůlu. Před váma už stojí dalších stopadesát nezaměstnaných mezi dvaceti a třicetipěti, všichni jako vy odborníci na sociální sítě. Tudy cesta opravdu nepovede.

Facebooková „ožralost:“ Statusy o množství vypitých piv a vodek na včerejší kalbě začnou být časem nedůvěryhodný. Kocovina, při které má někdo náladu psát statusy, není opravdová stejně jako musela stát za hovno včerejší kalba.

Identita: Směje se puberťačce na Líbímseti za profilovky na pláži v Chorvatsku. Přitom je schopnej věnovat pozornou péči svojí fotce na Facebooku: z knihovny vyhodí Paola Coehla, kterým se po večerech utěšuje a dá místo něj řady bezútěšné literatury. Do kompozice fotky dá ještě plakát cool kapely a šup s tím na fb.

Focení žrádla: těžko říct, kdo s tím přišel první. Někdo vytváří celé fotogalerie polévek Pho, jiný ukazuje svoji kulturní dominaci fotkami zákusků z pařížských kaváren, ti méně šťastní dávají na odiv alespoň svoji vtipnost fotkami kelímlovýho kafe z Intersparu s komentem: „Takhle si dáváme do nosu ve špáru.“

Věčná inovace: Lidi, kteří jsou už od narození pozadu, doufají, že rychlost připojení a dynamika sociálních sítí je konečně dostane do popředí. Nedokážou pochopit, že Krteček bude mít vždycky nejvíc lajků.

Šťastní spolu: U některých stolů v hospodě to vypadá, že osazenstvo přišlo na pártošku jen kvůli fotkám na fejs. Jiní sednou do žlutého autobusu, aby na Staroměstkém náměstí pořídili foto s komentem: „S přítelem v Praze.“

Falešný průkopníctví: Sleduje na netu, kdo co sleduje, pak si to hodí na zeď a vydává to za svůj objev. Slibuje si od toho obdiv friendů a pozici opinion lídra. Ani jedno však nepřichází.. Když se potkají dva takoví průkopníci, jsou schopní se do krve hádat, kdo naučil víc Tišnováků poslouchat rap ze Západního Oaklandu.

Aktivismus: Špatně pochopili význam sociálních sítí během Arabského jara. Myslí si, že revoluce se dělá lajkováním a sdílením, stačí když těch lajků a komentářů bude hodně…

Lajkoholismus: Závislosti na zdvižených palcích propadá čím dál víc lidí. O tomto tématu raději pomlčíme, protože sami máme dost másla na hlavě…