Po hodně letech chlastání a přežívání na kulturních projektech a brigádách se z mladýho lúzra stává lúzr se zkušenostmi. Ačkoli lúzr zůstane vždycky lúzrem, je velkej rozdíl, jestli je mu dvacet nebo třicet. Aspoň pro některý dvacetiletý holky.

Buchty pod dvacet pět trpí nepochopitelným obdivem k třicátníkům, kteří jsou sice podle měřítek rodičů úplně v prdeli, ale zato dokážou za pár rumů celej večer vyprávět o smrti českýho undergroundu a nostalgicky vzpomínat na svobodný devadesátky.

Náruživost prázdných kapes

„Hodinu mě vykládal o sociálním bydlení,“ popisuje zamilovaná studentka FSS seznámení s grantama ošlehaným třicátníkem. „Ty seš na svůj věk tak strašně dospělá,“ zašeptal ji tehdy do ucha ženatej chlap, když si vyslechl její interpretaci Hegela.

Nejvíc to jiskří, když se angažovaný intelektuál baví o sexistickým zobrazování ženskýho těla v médiích s mladou feministkou, která od patnácti staví svou identitu na tom, že je „prostě dobrá kunda.“ Zákonná manželka mezitím doma hlídá dva sviště. „Včera se to s klukama výjimečně trochu protáhlo,“ vysvětluje jí ráno manža a díky jeho rozvinutýmu alkoholismu, je příběh docela uvěřitelnej.

Při kusých setkáních dokáže zůstat třicátník v očích mladý holky pořád freš. Chlapi vylétávající z klícek rodinné nudy se stávají v hospodách freneticky zábavnými společníky a i v tísnivých podmínkách jsou francouzsky delikátními milovníky (protože „co se nám narodilo druhý dítě, tak je to se ženou nic moc“).

Emancipovaný mařky nesnáší slovo milenka. Opovrhujou zlatokopkama na podpatcích, který se nechají píchat za náušnice od Tiffanyho a rozvrací nebohým milionářům rodiny. Feministky naopak k podváděným manželkám cítí solidaritu a svý ženatý milence zvou na panáky. Nevzaly by si na triko, že děcka nebudou mít na plínky.

Zdroje lúzrovské přitaživosti

Pokud si dvacátníci sednou omylem ke stolu s o deset let staršíma alkáčema z nezisku, snadno si nechají namluvit, že oproti předchozím dekádám stojí tahle doba za hovno. Mladá vysokoškolská generace vycepovaná ekonomickou krizí na sobě maká od osmnácti a stejně jí to bude při třech částečných úvazcích k hovnu. Pesimismus a neurotismus v holkách probouzí vášeň pro minulou éru, kterou jí vrstevníci nemůžou zprostředkovat.

Étos antikariéristické generace, ve které „bylo každýmu všechno u prdele, a všichni srali na to, co budou jednou dělat“, se daří třicátníkovi, pokud mu ještě nevypadávají vlasy, mladým holkám prodávat skvěle. Odmítnutí kariéry v dávných hospodských letech vysvětluje minimální mzdu divadelního režiséra, ze které lepí bývalé manželce nájem, jako znak nespoutanosti.

Tříčtvrteční úvazky v neziskovkách a netučné sumičky z uměleckých grantů se při odvěké honbě za samičkou mění v evoluční zbraň s efektivitou dronů. „Dělám, co mě baví, a ještě mě za to platí,“ tváří se vyzývavě koordinátor vzdělávacího multikulturního programu, kterej arafatkou maskuje díry na džínách. Mizerné výdělky a „práce, která má smysl“ jsou v představách studentky s prachama od rodičů nekonečnou sexy párty ve jménu lidskýho blaha.

Taktická rezignace

Celý to je trošku nemorální, ale i zdánlivě netaktický. Dvacetiletá kočička ví, že když by za týhle konstelace otěhotněla, dostane akorát příspěvek na potrat – z poloviny ve stravenkách. Matka se po každým nedělním obědě ptá „kdy nám někoho konečně představíš“, a dává ji životem prověřené rady o neperspektivnosti mimomanželského vztahu („táta by mohl vyprávět“), ve škole zas kámošky švitořej o budování hnízdečka se spolužákem v pokoji sdílenýho bytu.

Jenže, tahle volba má logiku. Zdánlivě pragmatičtější romantika se stejně starým lúzrem totiž stejně vede akorát k tomu, že ženská za pár let místo kalení uspává děcka, zatímco její starej hučí v hospodě do hlav o deset let mladším buchtám. Matčin strach „v pětatřiceti budeš sama“ je jistotou v obou případech.

Tajemství záchodů a koupelen

Levnej rum a mimomanželskej sex všem zúčastněným ukáže, jak moc stojí život za hovno ilustrativněji než poštovní upomínka na mínusovej stav konta.

Romanticko-pornograficky naladěná femme fatale posílá z iPhonu fotku mindy se vzkazem “co ty na to ty můj nietzcheáne..? ;-)”,
“Miluju te ale zitra ma malej besidku :-(((((” odpovídá ve tři ráno z hajzlu nebo koupelny řvoucím harantem vyčerpaný amant.

Mít místo ptáka vagínu je pech. Nakonec hrdince naší doby nezbyde než se vyplakat na rameni diskofilní kamarádky z gymplu, která má svý drahý náušnice od Tiffanyho a staršího chlapa, kterej ji sice podvádí s asistentkou, ale aspoň platí hypotéku.