Lidi, co mají prachy, nejsou zase tak vzácní. Nejsou bohatí, jenom mají slušnou práci a nejsou tolik vidět. Jsou totiž v práci. „Znáš nějakýho inženýra?” „Cože?” „No ptám se, jestli znáš nějakýho inženýra.” „Ne. Ty vole. Proč?“
Stejně jako ajťáci a yuppíci se pro nás inžové ukázali hůř dostupnou skupinou než bezdomovci, alkoholici a blázni. Akorát jedna kamarádka se přiznala, že s jedním takovým chodila na gymplu a pak ho občas brala do hospody pro pobavení.
„Pojď na chvilu za náma. Oni nejsou tak nudní, jak si myslíš!“ přemlouvá holka svýho kluka, ať si přisedne za ní a za partou spolužáků, studentů genetiky. „Si nic takovýho nemyslim,“ odpovídá politolog a vyčerpán vínem a rumem u jejich stolu okamžitě usíná.
Mysl člověka, který je přesvědčený o tom, že bude mít celý život slušnou práci a dobrý plat, který si zaslouží, je nutně deformovaná. Sklony k chlastání do rána jsou menší, po cestě k vrcholu místo toho nastupuje dřina a sport. Ušetřený prachy se dají použít na nákup vychytávek ve všech směrech.
Hned po skončení školy následuje vytoužený vstup do světa dobře placené práce. Start na IT helpdesku IBM nebo učně v auditorské firmě okamžitě posouvá absolventa do světa bájných příjmů. Firma se navíc dnes o svoje lidi umí postarat líp než matka a s kolegy je díky tomu možný v rámci teambuldingů trávit spousty krásného času.
Korporace i technické vzdělání vede lidi k pravidelnosti i a jejich pivní vztahy mimo práci se odehrávají vždy ve stejný den na stejném místě. „Dá se to stáhnout v hajrezu?“ debatují o filmech „Ještě ne? Tak to nic“. Protože jsou chytří, čtou si i speciální pro ně napsaný filmový recenze, který hodnotí, jak velký maj holky ve filmu kozy, jestli jsou tam dobrý efekty a jestli je to v hajrezu.
Motivaci pro kariéru obchoďáka farmaceutický firmy, stejně jako vývojáře plynovodů udržuje tým specialistů a pracanti začínají být na svoji práci brzy náležitě hrdí. V zimě jezdí na hory a o vývoji prken, lyží a vázání vědí první poslední. Milujou nový telefony, přes který si sdělujou novinky v oblasti nových telefonů.
Protože správný supervizor nespí ani na večírku utužujícím vztahy, víc jak jedno pivo si mladí profesionálové nemůžou v pracovním kolektivu dovolit moc často. O to však bývají takový večírky divočejší. Peníze čekají na to, aby byly utracený. „Styděl jsem se tam platit dvoukolem,“ popsal svoje zážitky z mejdanu zhulený brigádník-betatester her na mobily.
Hned první piva uvolňujou v kanclu a saku vězněný hormony. Karierističtí ulízanci i decentní IT specialisti se v rytmu nejstupidnějších devadesátkových hitů mění – zmatení kapitalistickou firemní rétorikou o přežití nejsilnějších – na divoký válečníky z pravěkýho lesa. Kolegyně zahazujou rozpaky a na place na sebe výájemně šahaj.
K reálnýmu narušení hypotékových dvoukariérních manželství s čistokrevným labradorem na zahrádce předměstký vily dojde málokdy. Stejně malou chvíli trvá zábava sycená předraženýma drinkama. Pak už se to sype ven.
Lidi vzpomínají na sny, který nikdy neměli: „Já jsem vždycky chtěl dělat jako něco pro lidi, jako něco trochu jinýho,“ a baví se o autech, na který nikdy nebudou mít „Jako za tři dva bych si to nikdy nekoupil, to už raděj to Ferari,“ otáčej pojem životní sen: „Hele já bych chodil do práce, i kdybych měl na účtu miliony. Prostě něco dělat.“
Naštěstí ani jedna ze dvou variant kancelářské životosprávy – A) depresivní dieta plná mastnýho jídla, koly, kafe a upocenýho sezení v kanclu i B) optimistická dieta plná salátů, lehký koly, zelenýho čaje, biokuřat a míň upocenýho sezení v kanclu – neumožňuje chlastat moc často. Poslouchat dětinský historky ze světa dílčího životního úspěchu tak není k slyšení moc často.
„Hele ta kravata a to sako nic není. Já jsem pořád mladej v duši. Sním. Jdu se vožrat normálně a chodím na simulace bitev jakože airsoft znáš to? Máme uniformy, jednotku s klukama si říkáme Černá ruka, podle toho filmu, znáš, ne? Máme znak, vlajku nášivky, sedum druhů replik zbraní, sme v lize. Helmy, dva styly, všechno máme, jo? To nedělám celý kvůli těm prachům a tomu manažýrkovi skokksovanýmu, já mám sny, pořád“
