Kdo je větší kokot? Ten, kdo před pár lety jako první v Česku začal fotit a číslovat na Instagramu polévky Pho, nebo ten, kterej to samý dělá od letošního jara? Úroveň debility je v obou případech tak zdrcující, až se od sebe nedají rozlišit. Čtěte dál
Ezopiče
Hejtovat ezo je zatraceně bolestivý. Ezařky máme totiž – stejně jako alkoholiky a nácky – v každý český domácnosti. Ať už je to naše sestra, teta, současná nebo bývalá manželka, nejde udělat krok, aby se člověk u snídaně nebo na návštěvě nezapletl do čaker, nenarazil u přepážky pojišťovny na vnitřní Bohyni nebo dokonce neuslyšel přes dveře vlastní koupelny večerní očišťující mantru. Čtěte dál
Nesnesitelná těžkost poledního meníčka
Ať už chodíte do práce kvůli tomu, abyste měli na piko nebo na hypotéku, nebo vás baví jenom tak krást sešívačky, na pobytu v ní není nic radostnýho. Jediný, na co se může negr skutečně těšit navzdory mrskosti pracovní pozice nebo intenzitě kocoviny, je oběd. Čtěte dál
Na holčičí humory není nikdo zvědavej
Příchod ženy k hospodskému stolu je pokynem ke konci zábavných témat. Vtipálci se měni na domácí kuchaře, cyničtí teoretici na citlivý chlapce s problémy z dětství a i zatvrzelí posměváčci na ohleduplné pejskaře. Od holek se očekává, že právě tady na tyhle debility budou zvědavý.
Čtěte dál
Zpověď režisérky: alternativní divadlo je odkladiště pro tragédy
Mám ráda alternativní divadlo, přeci jen jsem divadelní režisérka. Jediné, co mě na něm sere, jsou herci. Tenhle žánr totiž bohužel přitahuje lúzry jak sleva v hypermarketu. Čtěte dál
