Kvíz Priglu: Sedí u stolu tři kamarádi – ajťák, vyklízeč sklepů a pingl, kterej prohlašuje, že má doma rozepsaný “těžko říct co, ale jsou tam prvky sci-fi a společenské satiry.” Kterému z nich se ten večer dostane výsady doprovodit společnou kámošku až před vchod paneláku? Čtěte dál
Jak se ulít z péče o kojence a batolata
Ať už jste položili základy své rodiny v toitoice na hudebním festivalu nebo na matraci Dormeo na splátky, výsledek je stejný: zákonem ošetřená povinnost udržet dítě při životě. Ne nadarmo dostávaly německé matky od fýrera železný kříž za páté dítě. I polovzdělanej Rakušák z devatenáctýho století věděl, že je lepší si válet šunky pod palbou na ostnatým drátě, než se starat 24/7 o děcka. Čtěte dál
„Víc!“ dělá českýho chlapa
Řev, ježení srsti, nafukování rypáku – ještě před tím, než začali čeští samci chodit do hospody, vymysleli jejich zvířecí předchůdci, jak se vyhnout boji, ale přitom odejít z kolbiště se ctí. Lvi naposlouchávají celé hodiny nuance v hlase konkurenta za řekou, aby se ujistili, že bude lepší zůstat na svý straně břehu, i obávaní žraloci bílí se obávají především o vlastní prdel a po přeměření soupeře důstojně odplouvají předstírajíc, že si nenasrali do oceánu. Čtěte dál
Život a smrt špílmachrů neschopnosti
“Co je v diáři, to platí,” šveholí příjemně a jasně do iPhonu skřípnutým mezi hlavu a rameno postarší kostýmková bitch s bonbonierou pro šéfova potenciálního obchodního partnera v podpaží, zatímco odbavuje na tabletu ty jednodušší maily. Čtěte dál
Umělecký neurózy reklamních mrdek
Všichni doufáme, že do našich životů vstoupí něco vznešeného. I po dvaceti letech kontrolování žádanek o šalinkartu je člověk pořád schopnej věřit, že přijde aspoň ten diplom za dlouholetou službu městu nebo ho poklepe po rameni bývalej spolužák se slovy: „Tys byl dycky dobrej chlap“. I realitní makléř cítí, že když upíše vyjukanou rodinku k hypotéce na minibyt v Kohoutovicích, podílí se svým činem na veškerenstvu a posunuje svět k lepšímu (a jeho finanční profit je už jen potvrzením spravedlivého řádu světa). Čtěte dál
Singlování jako inkubátor trapnosti
Dneska svojí životní lásku nenašla v hospodě, minulou středu ji zas nenašla na vernisáži a budoucího otce svých dětí nepotkala ani minulej pátek na technu, v práci už jsou všichni zadaný a bejvalej na smsku “Stejně mi chybíš” neodepsal. Chodit s někým sice nic nevyřeší, ale… Čtěte dál
Osm tezí o AZ kvízu
AZ kvíz je pilíř odpoledního vysílání České televize už dvacet let. Je to fenomén jak hajzl. Ještě ani nemusíte být v pubertě, abyste si dělali prdel z normalizačních svetrů, blůzek a účesů soutěžících, kteří se sjíždí do brněnskýho studia z Hodonína, Břeclavi a někdy i Frýdku. “Ahoj bábo, jak se máš, co děláš, křížovky luštíš, ráda kuchtíš,” od PSH známe všichni. Čtěte dál
Hlavně nechcípnout nudou
Někdo chce umřít v devadesáti před plápolajícím krbem s mladou prostitutkou, někdo v pětadvaceti po divoké přestřelce s Al-Káidou. Jediný konec, který jsme si v patnácti dokázali představit my, byla smrt nudou. Dlouhou a ubíjející nudou. Jenže se to nějak zvrtlo. Čtěte dál
2016 bude Rok lidí s názorem
Vážení spoluobčané, milí čtenáři, minulý rok byl přelomový. Stovky tisíc Čechů odhodily okovy studu, které jim dosud bránily veřejně demonstrovat svou tupost. Na internetu jsme byli svědky nebývalé renesance debility, nejeden náš bližní řekl zásadní NE svým zábranám ventilovat vlastní omezenost. Čtěte dál
Vánoce nemůžou za vaše posraný životy
„Nesnáším to! Vybrat si speciální tři dny v roce, kdy na sebe budeme hodní,“ rozohňuje se v hospodě v předvánočním sentimentu student filosofie a specialista na etiku. „Měli bychom se morálně chovat celej rok!“ vykřikuje a upřímně klopí panáky. Pivo a rum ve všech kámoších u stolu vyvolávají solidaritu s trpícím metafyzikem a každý vytasí historku o trapnosti svých blbých, nudných nebo aspoň nešťastných rodičů, a ještě horších prarodičů. Vánoce. Čtěte dál
