Pro ožralce bloumající městem hrají taxikáři stejnou roli jako kdysi písničkáři a ještě dřív potulní bardi. Svoje publikum bavili snadno pochopitelnými příběhy, bonmoty a poučeními a dávali lidem naději, že alespoň ten nemytej potulnej chlápek s kytarou světu rozumí. Není divu, že dneska tenhle nelehkej úkol na svých bedrech nemohou nést růžovolící honimíři Chinaski nebo vyjukaný péro Klus, ale museli se ho chopit skuteční muži světa, muži hodní toho slova s pupky, kníry a krabičkami cigaret SPARTA: drožkaři.
Čtěte dál
Chlastání s ženáčema
Většinou odchází jako první, protože si vzpomněli, že něco slíbili manželce nebo jste pro ně jen záminka a cover pro románek s životem unavenou kolegyní. Pokud se ale rozhodnou pít, padají z nich životní pravdy, ke kterým není co dodat. „Plnotučný už nekupujem, vona teďka chce jen to sojový.“ Čtěte dál
Slušní versus Dokonalí
Skoro nikdo nechce, aby o něm lidi mluvili jako o líným hovadu, přemoudřelým žvanilovi nebo hospodským buranovi. Už kdysi dávno si proto lidi vymysleli, aby se vyhnuli pravdě o sobě samých, že jsou „slušní“. Čtěte dál
Rady rodičů jsou k ničemu – na rozdíl od jejich peněz
„Od šestnácti bys měl s rodičema komunikovat jen skrz finanční konto,“ říkával nejchytřejší spolužák na gymplu, kterej pak udělal elitní školu a stal se profesionálním ekonomem. Měl tenkrát ve svých raných ekonomických rozvahách pravdu. Čtěte dál
Jak jsem se nestala finanční poradkyní
Když si absolvent/ka (nejen FF) všimne, že má na koberci viditelně prošlapanej čtverec postel – noťas – záchod – kuchyně, a uvědomí si, že topí jen půl dne, sprchu si dává maximálně třikrát do týdne a poslední měsíc jedl jenom brambory s čímsi, zhořkne vtip o „důstojné nezaměstnanosti“ i jemu – absolventu několika kurzů sebeovládání, rozvojové edukace a meditování. Čtěte dál
Umění je spiknutí debilů s debilama
Umění se nejde vyhnout. Od malička nás drží pevně za koule. V konfrontaci s ním je člověk nakonec vždycky za debila. Zestárlý, fanatický obdivovatelky Gotta, podnikatelé, co chodí na muzikály čumět herečkám na kozy, hipsterky, který na vernisážích vystavují v legínách samy sebe a další a další players tvoří svět umění, ve kterým nejde zároveň přežít a zachovat si důstojnost. Čtěte dál
Nejlepším lékem proti snění jsou iluze
Horoskopy na celej tenhle rok předvídají všem znamením, že to bude v pohodě, přelomový a v nejhorším případě nečekaný. Sny jsou totiž to poslední, co bychom si na Nový rok nechali bourat. Čtěte dál
Třídní sraz se nedá vyhrát
Hádá se kurýr, pracovník justiční stráže a vedoucí směny v Lidlu o to, kdo z nich má v práci větší respekt. Po několika dějstvích košatého sporu doplněné ožralými vsuvkami od vedlejších stolů vám dojdou dvě věci: 1) Třídní srazy fungujou jako mezičasy, kde si bývalí spolužáci ukazují, kdo z nich to zatím v životě posral nejmíň. 2) Potvrzuje se, že karty byly rozdaný už v patnácti. Čtěte dál
Chceme mírnější počasí výměnou za mírnější diktaturu
Podzim je fajn, jaro taky, léto je takový porno neporno, ale zima ve střední Evropě stojí prostě za hovno. Pokud nejste zbohatlí Rakušáci, co do zblbnutí sjezdujou v Alpách a po večerech jódlujou na horský chatě, víte, že vás zase čeká několik měsíců šlapání v šedý břečce, průvany v podchodech a krystaly zmrzlýho deště v ksichtu při čekání na bus. Čtěte dál
Kreativní peklo maminčina mazánka
„Talent má jedno až dvě procenta populace,“ říká suše statistika. „Kreativitu v sobě může probudit každý,“ odpovídá reklamní leták letních kurzů tvůrčího psaní pro začátečníky. I absolventi dramaturgie se musí nějak živit. Čtěte dál