Kategorie Genius Loci

V docela obyčejný brněnský hospodě si rozčílená filďačka stěžuje druhé: “Jako ta bečka by ten večer vystačila pro všechny! Ale kdo mohl počítat s tím, že ti tři vypijou každej deset piv! Jako chápeš to? Deset! Já ani nevím, kam to dávají? Vždyť to není fyzicky možný!” Uzavírá své lamentování nad pokaženým víkendem. Čtěte dál

Když si proklepnem krajský města v Česku, musíme uznat, že osud Romanu Onderkovi nepřeje. Nebýt pár ksichtů z Žít Brno, kteří slušným občanům proti jejich vůli vnucujou, jak by měli žít, Onderka by momentálně určitě neplatil za největšího retarda ze všech českých primátorů. Čtěte dál

Vysmívání se českýmu buranství bylo už tuny, ale zamysleme se upřímně a s aspoň zlomkovitou zkušeností ze světa, co v Česku není nahovno. Určitě je nahovno jídlo. I docela chudej Súdánec, když chce skopový, zařízne a sní skutečnou ovci, ne špekáček z mouky a barviva. Amík může být sebeblbější, ale stejně čumí na seriály, kde hrajou skuteční herci, ne celebrity z Rytmu života. Čtěte dál

„To, že jsou Rosice v hajzlu, se tak ňák ví.“ uvádí nás do tématu maloměsta ležícího kousek od D1 zdejší rodák. „Hele, drogy se tam těžko daj někomu vyčítat, nuda má v Rosicích úplně jiný rozměry než v Brně, lidi žijou hlavně sebevraždama známejch nebo je sami plánujou.“ Abychom líp porozuměli tamní komplikované drogové scéně, bereme s sebou do autobusu kamaráda-experimentálního feťáka a jedeme to ověřit. Čtěte dál

Když se chcete cítit víc v Brně než v Brně, musíte si zajít do Divadelní restaurace. Je to sice v Praze, ale ten zážitek za to stojí.  Čtěte dál

„Nevážíš si Ježíše Pána!“ obořil se na mě dědek před kostelem sv. Jakuba v dobách, kdy jsem měl pocit, že je správný si s každým povídat. Během mého pokusu o ujasnění si stanovisek mi začal nadávat za dlouhý vlasy a za pár dredů. „Ježíš měl taky dredy a dlouhý vlasy,“ bránil jsem se. „Měl. Ale krásný!“ setřel mě dědek, pak usoudil, že ztrácí čas a šel raděj nadávat cigáňatům za barevný šusťákovky. Hledání duchovna v Brně nebylo nikdy lehký. Čtěte dál

Každý cool místo má v Brně svou santusáckou odpověď. Do svých útrob necool místa pohlcují ty, kteří neholdují architektonicky vyváženýmu prostředí provoněnýmu praženými zrnky kávy. Řeč je tentokrát o Hostimilu, ktery se nachází kus za kavárnou Steiner a psychedelický zážitek slibuje i pokud nemáte zrovna prachy na LSD. Čtěte dál

Tahle hospoda je tak špatná, že pět lajků za její recenzi by byl úspěch. Chodí sem tak málo lidí, že jsme chvíli spekulovali, jestli tady vůbec mají záchody. Čtěte dál

Život je postupná ztráta iluzí. To platí i na Matějské pouti. Nedalo se čekat nic víc než zestárlý kolotoče a kouzlo úpadku, přesto nás – otrlé vyhledávače lidského neštěstí – naprostá bezútěšnost kdysi slavné pouti překvapila. Čtěte dál