Kategorie Genius Loci

Kopečky pervitinu na kartičkách VZP jsou neklamný důkaz, že nikde nepulzuje život tak překotně jako na diskotéce v Kroměříži. “Měla jsem úplně vošoupanou prdel,” vzpomíná mladá maminka na páteční divokou jízdu, první, kterou si po třech letech na rodičáku dopřála. V zoufalé snaze setřást kopance pika sedla na kolo a její zadek dodnes na tuto neplánovanou padesátikilometrovou vyjížďku nočním Zlínskem vzpomíná. Od té doby je radši doma s dětma. Čtěte dál

Člověk by si mohl myslet, že v hektickém centru velkoměsta se flákají jenom turisti a bezdomovci. Jenže vysoko nad nimi kraluje skupina ze všech nejzmršilejší. Osazenstvo barbershopů. Stará dobrá kadeřnictví se sluncem vyšusovanejma plakátama devadesátkovejch modelů mizí a místo nich rostou výkladní skříně ležérnosti, které buší kolemjdoucí přes nos kolínskou a přes uši Wiz Khalifou. Jejich čekárny a přilehlé chodníky plní zaměstnanci spřátelených barbershopů a všichni svým společným posedáváním a postáváním určují směr současné mužnosti. Čtěte dál

Nejvíc českejch vidláků žije v Praze. To není tragédie, ale statistika. Kilometrů čtverečních kancelářského prostoru je v hlavním městě dost pro všechny, kteří obhájili diplomovou práci, vybrousili v Anglii polštinu a jsou celí říční vrátit společnosti její investici. A taky od života něco chtěj. Čtěte dál

Na východ i západ od hlavního města se táhnou bloky megaskladů a lány polí rozprodávaných po třista metrech čtverečních na stavby duhových minidomečků, krajina zhruba stokrát depresivnější než suchem a pikem vypražená Jižní Morava. Čtěte dál

“Tak co vás k nám přivádí?” usedá za počítač službu konající lékař, který loni vylezl ze školy. Navzdory pohodlným papučím a začínající pleši, která plíživě obkličuje jeho rockerský ohůnek, se ve svých 26 letech ještě nesmířil s tím, že tady na příjmu černovického blázince jeho kariéra končí. “Nikdo vás nemá rád, nemáte žádné kamarády?” pronáší se zpěvností zaměstnance callcentra a prsty má připravené na klávesnici. V hlase je cítít zjevné pohrdání a posměch. Drobný fyzik s odřeným ksichtem, který to chtěl dneska zalomit pod vlak, poté co matematicky dokázal, že podstatou Vesmíru je zlo, neví co by měl tomu mladýmu uchu vykládat a tak jenom mlčí. Ví, že ať už řekne, rozbije nebo pochčije cokoli, stejně ho čeká sprcha, prášky a Krok za krokem ve společenské místnosti. Čtěte dál

Vážení spoluobčané, milí čtenáři, minulý rok byl přelomový. Stovky tisíc Čechů odhodily okovy studu, které jim dosud bránily veřejně demonstrovat svou tupost. Na internetu jsme byli svědky nebývalé renesance debility, nejeden náš bližní řekl zásadní NE svým zábranám ventilovat vlastní omezenost. Čtěte dál

Někteří lidé si naivně myslí, že posilovna slouží k tomu, aby se člověk dal tak nějak do kupy, a všechno, co pro to musí udělat, je zasednout ke stroji a makat. Je ale třeba si uvědomit, že s prvním krokem na propocenou žíněnku vstupujete do říše lidí, jejichž životním cílem je zaujmout v prostoru o něco více místa než jejich bližní, a neváhají kvůli tomu obětovat nespočet hodin, litrů potu a centimetrů penisu neúprosně se zkracujícího pod náporem anabolik. Čtěte dál

Nonstopáčská atmosféra v Brně přitvrdila. Řádově. Prostor na rohu Dvořákovy a Sukovy, kde sídlil snad nejslavnější brněnskej nonstop “Modrý nonstop”, byl před časem vykastrovanej plazmama a hygienou a tak klientela ze sorty Nothing-to-lose odtáhla do míň vycizelovaných vod. Čtěte dál

Každej emo-hipser z Brna, kterej by chtěl nahajpovat podzimní depresi a existenciální tíseň na max, by si měl v tomto již tak smutném měsíci dopřát výlet do Rousínova. Vylézt koncem studenýho listopadu v kocovině z karosy v týhle vesnici je hc depka. „Kurva, co to je? Byl jsem na Ukrajině a tam to vypadá mnohem líp než tady,“ reaguje jeden z nás na rozvaliny, které se z jakéhosi důvodu shlukly na půli cesty mezi Brnem a Vyškovem. Čtěte dál