No řekněte holky. Která z nás si na škole nepsala básničky do šuplíku a neexperimentovala s hadříkama nejen proto, aby okouzlila svého pana Božského, ale i ve jménu té naší dívčí kreativity? Pro spolužačky jsme byly „ulítlý“ rebelky, které četly Charlese Bukowského a hihňaly se jeho „fousatým“ historkám.

Lifestyle Bukowského nám učaroval. Nejdřív jsme začaly těžce pít a potom i těžce manuálně pracovat. Jak mezi čtenářkami Charlese, tak mezi dívkami, které ho nikdy v ruce neměly, panuje představa o tvořivém potenciálu těžké manuální práce a kocoviny. Naše redakce ale zjistila, že buď byl Bukowski nadčlověk nebo si muset vymýšlet. Obojí je kat dívčí tvořivosti a my jsme se vydaly zjistit, který z nich je horší.

„Kombo kocoviny a manuální práce není úplně marný,“ říká Jitka, která podává cihy na stavbě rodinného domku v Jinačovicích. Pokud se takto postižené slečně podaří do práce přikodrcat, prvních pár cigaret a odvezených koleček cementu jí pomůže dostat se do tempa. A kocovina příjemně mizí.

Práce a kocovina tak žije v překvapivé symbióze. „Během fachy se vždycky těším na popracovního vyprošťováka,“ dodává Jitka. Asi proto jsou v hospodě holky z kanceláří ve srovnání s holkama ze staveb tak nudné. Kancelářské krysky neumí svou práci s alkoholem skloubit a raději si skočí do fitka.

Pití manuální práci sluší. „Ale hovno pak holka napíše,“ svorně zdůrazňují Lada a Světlana z líšeňského Zetoru. Jak je to s prací samotnou? Práce je záludnější nepřítel než alkohol. Evokuje dojem, že už je „uděláno“. Zatímco se kocovina příjemně vytratí, práce je přítomná, i když nepracujete. „Je všude a vede akorát do postele,“ konstatuje smířeně Lada.

Kocovina diktuje sice dni poklidné tempo sestávající z vyčerpaného povalování, dlouhých sprch a instantních česnekových polévek, ale co tvůrčího ze sebe dívka dostane krom lepkavého potu? „I když mám velkou kocovinu, jsem schopná se kolem třetí sebrat,“ svěřuje se básnířka z Jundrova, toho času na Úřadě práce. Podle ní je každá žena schopná po této hodině tvořit.

Ať už chlastající a tvořící nebo jen pracující, v hospodě i na stavbě zůstává rebelka rebelkou.