Stát se rockovou hvězdou před dvacítkou a ufetovat se v hotelovým pokoji před třicítkou není ten typ šílenství, který by kvetl v českých luzích a hájích. Víc než sláva, lámání rekordů nebo osídlení Marsu je pro českýho chlapa důležitý zůstat v klidu. Pod růžovolícím hladinkářem Švejkem, usmívajícím se ze stěn našich hospůdek by heslo „Live fast, die young” nedávalo smysl. Naopak „To chce klid,” shrnuje bezezbytku mužství v srdci Evropy.

Život českýho chlapa možná postrádá zběsilé tempo maniodepresivního génia, přesto je pejskař s lahváčem v ruce stejně jako zfetovaný rocker oddaný svému poslání. Do hrobu ho nedostane kombinace koksu, heráku a existenciální úzkosti, ale desítky let klobásek, párečků, panáčků, brambůrků, piveček, televizního rozprdelení a… opět klobásek. Pro Cobainovo zobácké „radši shořet než vyhasnout” nemá uznání. Své drobné požitky a výstřelky rovnoměrně rozprostírá po jednotlivých životních etapách a u toho rozvážně zkoumá, kam až může zajít, aniž by přišel o klid.

Na uměleckým poli tuto hranici podnapilé pohody nejodvážněji prozkoumal režisér Bojgar ve filmu Teorie Tygra. Kontroverzní trailer slibující odhalení, jaký by to bylo trhnout se od starý, vydráždil zvědavost 300 tisíc českých diváků, kteří neváhali sáhnout do kapsy, aby viděli, jak hvězda reklamy na Hermelín, supervýhodné půjčky a životní pojištění Jiří Bartoška bojuje s úhlavním nepřítelem českého muže – s českou ženou.

Marlboro Man, který přežil

Český lovec nebyl stvořen k pojídání rajčat při nedělním obědě, ale chce se utkat tváří v tvář s karcinogeny a cholesterolem.

Rebel bez příčiny James Dean teatrálně utíká ze zlaté klece buržoazních rodičů a na rozloučenou jim ještě rozkopává drahocenný obraz. Italský partyzán opouští teplo náruče milované a s písní Bella ciao na rtech odchází do hor bojovat proti nacistům. Mýtický tramp Jiří Bartoška, místo aby zůstal na televizní noviny, vyráží do sychravého lesa, kde si promáčí manželkou třicet let žehlené a bezchybně párované ponožky a přes riziko nachlazení bezstarostně pálí jednu špinku za druhou.

Chce to fakt kovanou domácí puťku, aby dokázala středoevropskému divochovi zabránit v nespoutané rozkoši celodenního posedávání s rybářským prutem a opravdovou megeru, aby zkrotila jeho barbarský apetit, který se v utlačivém prostředí příměstské vily projevuje nekontrolovaným solením grilovaného masa a okázalým odmítáním zeleninového salátu.

Českýho trampa ale není možný držet na řetězu věčně. Čím déle je drcený pod papučí, s tím větší silou se v něm rozeřve “Vive la résistance!” a tím radikálnější podnikne akci. S křovinořezem v ruce poráží manželčiny túje stejně jako revolucí osvobozený lid kosí bez kompromisů sochy padlého diktátora.

Odkaz mrtvého klasika

V zaprášené kůlně právě pohřbeného tchána nenachází Barťák sedlo a starou pušku, která by volala k rodové pomstě, ale zaprášenou tornu, která vybízí k nevinné potulce po okolí s lahví vína. Tohle odvěké volání svobody, které mrtvý klasik nikdy nevyslyšel, otevírá našemu hrdinovi bránu do celého Posázaví.

Během krátkého intermezza v pakárně dokončuje iniciaci v plnohodnotného kotlíkáře, když získává od spolupaka nejvyšší artefakty vandráctví: bundu, pohorky a další baťoh. Už mu nic nebrání realizovat sny a zvolit si lehký převod pro cyklovýlet v okolí Vltavy, nebo se před deštěm schovat pod kovbojský klobouk.

V lůnu chráněné krajinné oblasti se opájí odvěkou svobodou, oddává se myšlenkám na vlastní výjimečnost a ještě si večer odskočí na pivko. Odkaz mrtvých klasiků padlých v boji se svými manželkami je zodpovědností, která českým mužům velí k návratu do přírody, kde můžou v zasmrádlých botách požírat fazole rovnou z plechovky a svobodně si dát tolik piv, kolik jim vesnickej pingl dovolí.

Erotika, exotika

Když se k trampovi cestou nočním lesem donese z dálky důvěrně známá country melodie a mezi benjy a kytarami zaslechne ženský hlas, začne atmosféra eroticky houstnout. Nastává pouť, při které český tygr zdolává padesát metrů prérie, aby spatřil pod baloňákem se rýsující kozy vyvolené. O báječné ženské obklopené desítkami českých westmanů pak sní ve spacáku po zbytek čochu.

Teorie tygra jde ale v dráždivosti a odvážnosti ještě dál. Bartoška potkává, v rámci regionu, exotickou Slovenku, se kterou přes slibně se rozvíjející konverzaci: “Bydlíte tu sama?” “Sama” nakonec nestráví žhavou noc a jako zkušený uživatel Prostenalu se opět vydává do deštivé noci v kovbojském klobouku.

Máchovo “šťasten s přírodou jako s ženou” dodává samotáři putujícímu po řádně zakreslené značce punc posledního romantika.

Sky is the limit

Stačí jednou zakusit dotek týden neměněných trenýrek a není cesty zpět. Svobodné blouznění padesátníka kulminuje a známé hranice přestávají platit. Aniž by se poradil s manželkou, vybrakuje Bartoška kůlnu a z pneumatik staví základ hausbótu. Pročouzený bonviván napíná fantazii o mužském šílení v pozdním věku až na samou hranici umírněnosti. Co ztřeštěného udělá příště? Dá si pivo a bude z verandy zasmušile pozorovat déšť? Půjde na ryby? Opepří si polívku?

Cesta po šikmé ploše sebedestrukce končí až vypuštěním stáda krav z ohrady, které musí řešit policie důraznou domluvou. Bariéry ale už padly a mezi Bartoškou a nespoutaným světem nestojí vůbec nic. Zbývá odhodit poslední kouli na noze, sebrat všechnu odvahu a zbavit se tyrana. A on to udělá…. Rozvede se. Autentickému poklidnému šílení při pojídání uzenin pod širým nebem už nikdo nikdy nezabrání.