Jak bude vypadat dnešní nezvedená mládež za dvacet let, pokud nezmění svůj styl? Objevili jsme podnik, jehož návštěva může napovědět. Nonstop, kde bilancuje promrhraný život první generace těch, kdo zestárli v mikinách s kapucí a skejťáckých teniskách. Předzvěst časů, kdy nad ránem v herně zničení čtyřicátníci v jukeboxu hledají PSH.

Pochybných hospod, kde v pracovní den do kuropění vysedávají partije mladých hašišáků po Brně funguje dost. Židenický pivní bar „U Ježků“ je ale výčepem, kde tato zábava dostává úplně nový rozměr. Zde nemáme co dělat s chutí okořenit si studia, ani bohémskými experimenty s ponocováním. U Ježků se nesedí s gustem. Když štamgast v autobuse potká bývalého spolužáka, místem kde tráví nejvíc času se raději nechlubí.

Pokud k Ježkům přijdete poprvé, možná se vám bude zdát, že jste zavítali do dalšího obyčejného nonstopu. Číšník komusi říká, že včera ho chytil revizor a zítra musí na pracák. Životem vláčení pijáci v džínových bundách přemýšlí nad tím kde udělali chybu, a každá jejich cesta na hajzl je zároveň poučnou lekcí maskování nejistého kroku. Zarostlí hoši s kšiltovkami na stranu mají široké kalhoty, a živelně se dohadují, kdo komu vykouřil víc cigaret.

Usaďte se však v tomto baru alespoň na pár hodin, a možná se i před vámi začne odehrávat některá z hořkých etud zkrachovalého skejťáctví.

Pivní bar „U Ježků“ je totiž především místem, kde se poprvé v historii spolu učí u jednoho stolu každou noc sedět bývalí skejťáci s ochmelky, kteří by klidně mohli být jejich rodiči. Ve čtyři ráno se po celonoční společné zábavě pár padesátníků dojatě loučí s o čtvrt století mladší dvojicí, a vzájemně si ještě jednou padají kolem krku. Zatímco družky si ještě s chichotem cosi špitají do ouška, muži mávnou rukou a jdou si na bar vykouřit poslední cigaretu s hostinským. Prý se všichni uvidí zas až zítra.

Ne každý host však vládne darem navazovat v baru přátelství na celý život. Často tak „U Ježků“ zkrátka nezbývá než tlačit dál káru sebezpytování. Sedět s pivem v ruce na kozlíku osamělosti.„Víš co, on přišel a začal se úplně normálně bavit s cizíma lidma, nehrotil to a teď s nima klidně může sedět. To já sem takovej nikdy nebyl.“  hodnotí výkon otrkanějšího návštěvníka pravidelný noční host se zálibou v oldschool rapu. Nakonec i on sebere odvahu a nesměle se přišourá ke stolu studentů žijících v sousedství: „Nemáte něco na prda.? Od rána sem nehulil.“