Už nějaký čas studujeme lidi, kterým ke spokojenosti nestačí alkohol, ale potřebují víkendové večery zakoušet erotické dusno na tanečním parketu. Viděli jsme erasmáky v Two Faces, vesničany na Prasečáku, nažhavený učitelky těsně před přechodem U královny Elišky, Ukrajince a chuligány středního věku v Tropicanu. Prokoplé plexisklo a přízvisko DJe Hallmastera nás nalákalo i na Úvoz do Deja Vu.

Po dvanácti hodinách spánku na zemi ve spacáku v kumbálu za hernou se náš diskoguru Radek necítil v nejlepší kondici. „Dneska nebudu hvězda,“ říká v kocovině na dotaz jestli se oholí. Ví moc dobře, že v Deja Vu to budou rulovat jiní. Přesto se poctivě připravuje poslechem Sexy Bitch od Guetty, hrne do podpaží antiperspirant, vyčistí si na hajzlu zuby, vysere se a vyrážíme.

Platíme u vyhazovače pade a míříme mezi dřevěnýma kójema k poslednímu volnému stolu. Po stěnách uličky směrem k parketu jsou vylepené hambaté obrázky, které mají zřejmě návštěvníky rozhicovat. Krom roztroušených malých skupinek místních veteránek jsou u stolů i mladší ročníky. „Chtěl jsem si dneska vzít Lakoste, chtěl,“ povzdechne si Radek při pohledu na své levné kecky Bundeswehr.

Atmosféra je víc než rodinná, servírka i barmanka znají skoro celé osazenstvo jménem. I mladší část návštěvníků připomíná spíš atmosféru diska na letním táboře. Mladí muži si dávají před očekávanou akcí přímo na místě večeři a nevypadají na hardcorové diskoštvance schopné po týdnu v posilovně obskočit na hajzlu i tři ožralý šestnáctky. Ani holky nepůsobí, že by byly na nějaké záchodové dobrodružství zvlášť zvědavé (ale kdo ví, podle brýlí se to jak známo nepozná).

Zato DJ do toho dává všechno: „Dámy a pánové, přichází hit léta devadesát tři.“ Vůbec mu nevadí, že na parketu křepčí jen tři ženské kolem pětačtyřiceti. Přesto jeho moderování nepostrádá charisma a místy získává charakter přednášky: kromě okolností a data vzniku skladeb uvádí i příčiny tragických smrtí jednotlivých interpretů.

Stejně jako DJ zachovává profesionalitu i Radek. Zatímco my se v postkocovinové depresi nervózně ošíváme, pochvaluje si hudební výběr. Zaznívají jenom největší taneční pecky, nikdo se tu nesnaží montovat Michala Davida mezi Twenty 4 Seven a Michaela Jacksona jako na Šelepce.

Po poměrně dlouhé době přibývají ke třem discomature i mladší holky. Kluci stejně jako na každé jiné diskotéce ze začátku jen sedí, chlastají a čumí. „Začínám se dostávat na potřebnou niveau” říká Radek po jednom pivu a kofole a jde na rozehřátí balit servírku. To mu nevychází a tak zkušeně oslovuje starší dámy, které však očekávají příchod věhlasného místního elegána.

Zatímco se parket začíná plnit i chlapci v bílých tričkách, do šantánu vstupuje očekávaný postarší guru. V šedém saku, jemně sčesanou přehazkou a plechovkou redbullu, do které mu jakoby nic vklouzlo elegantní brčko, konzultuje s DJem výběr hudby. S náma se naprosto odmítá bavit. Zná svou cenu.

Stylová čistota je nakonec porušena a zaznívá i Helena Vondráčková. „To je českej dance,” hájí DJe Radek. Dál už příběh pokračuje klasicky, alkohol jak známo sbližuje a první páry se začínají při čím dál častěji hraných ploužácích tulit. Očekávané erotické dusno po půlnoci na parketu opravdu nastává.

Nejinak je tomu u stolu, kde starší elegán baví hned pětici dam mezi čtyřicítkou a padesátkou. Prakticky každé jeho slovo dopadá na úrodnou půdu a je vidět, že v obdobných podnicích za svůj dlouhý život rozhodně neplýtval časem. Kterou (a kolik) z minimálně o patnáct let mladších kočiček si nakonec vybere je jen na něm.