Zachráníme i Tebe! Sestra Pusa: „Pane doktore Ucho, koho zachraňujeme tentokrát?“ Pan doktor Ucho: „Sestro Puso, přece všechny, co hledají práci!“ Hledáš stabilní brigádu? přece operátor callcentra!

Flexibilita, komunikační dovednosti a mnoho dalšího se nabízí dnešní mládeži v callcentrácích. Jedna z největších brněnských firem poskytující telefonické služby je tak štědrá, že dokonce pořádá každý týden v úterý Den otevřených dveří. Takže nasrat na divadlo i televizi, tady bude reality show i zážitková revoluce v jednom.

Strach, že budu na této show sám, rychle zmizel. Slušný mladík, který přišel stejně jako já s desetiminutovým předstihem, vypadá, že se koncentruje a ještě přes telefon ladí detaily své budoucí kariéry s ženou, která je buď jeho matkou nebo starostlivou přítelkyní. Po nich přichází hašišák, díky kterýmu tady nevypadám jako největší zevl. Za ním perspektivní mladý pár a další mladík s knírkem a koženou bundou. Ještě nás doplní Slovák, který se solidně oblíkl do saka. Kromě perspektivního páru a slušného mladíka je všem na první pohled jasný, že se ocitli v piči.

Během čekání na prohlídku se dává do řeči hašišák se sáčkařem. Kravaťák, ze kterýho deprese jen čiší, se snaží nabrat optimismus prohlížením firemní nástěnky, kterou hašišák apaticky pozoruje. Už teď mám pocit, že bych mohl odejít a sepsat to. Každý se kroutí a po svým se snaží vyrovnat s tím, kde se to ocitl. Smutně vzpomínám na hrdost pomocných dělníků na stavbě.

V 16.03 pro nás přichází Slečna. Nemá cenu ji popisovat, vypadá přesně tak, jak si představíte někoho, kdo vede prohlídku v callcentráku. Má cosi na sobě, má zadek a má mikádo a přehlídli byste ji i na pustým ostrově. Jen nevím, jestli je Bc.

Čtyřpatrový barák je plný jednotlivých sekcí callcentráku s názvy jako Rainbow nebo Citycallers. Napřed pro nás má Slečna připravenou přednášku. Dozvíme se, že v naší budoucí práci se můžeme zúčastnit různých projektů „od nabízení platebních karet po telefonický prodej potravinových doplňků,“ láká nás Slečna „takže je to opravdu pestré.“

„Všichni, co tu pracují, začali jako operátoři, stejně tak i já, Vaše kariéra nemusí trvat vůbec dlouho, už po půl roce můžete jít nahoru,“ povídá přesvědčivě, „kolektiv mladý, možnosti veliké,“ umocňuje moji depresi. „Časem můžete poslouchat hovory, školit nováčky v telefonování a mnoho dalšího, takže jak vidíte, je to tu opravdu pestré.“ O pestrost tady jde především.

Další výhodou, o které se dozvíme, je, že můžeme pracovat i o víkendech. „To je takový bonus, kdo má o víkendu moc času, může pracovat i v sobotu nebo v neděli.“ Supr.

Kravaťák je od počátku přednášky aktivní a děkuje i za propisku k dotazníku. Mladý muž z perspektivního páru zase vysvětluje, že studuje „VŠ“ a k tomu navíc pracuje na částečný úvazek. Hašišák zas zkušeně sonduje možnosti volného týdne, pokud si předchozí týden párkrát přivstane, s čímž u Slečny nepochodí.

Potom následuje prohlídka všech pater. Každý vypadá stejně, což při návštěvě asi desáté místnosti glosuje slečna slovy: „Možná jste si všimli, že je to tady všude skoro stejný,“ říká a je zoufale jasný, že řečem o pestrosti tak úplně nevěří ani ona sama.
Pak nás pustí. Těším se jak vypadnu. Venku je zima a v kanceláři bylo teplo. Skoro lituju toho, že jsem se v dotazníku představil jako Jan Rytíř a uvedl falešný telefon.

Smutek mírní časopis Barvy telefonování, který jsme dostali jako dárek. Jak moc sluníčkový lidi v callcentracích nacházejí štěstí se jinde nedozvíte.

Pro představu o absolutním štěstí pár úryvků:

Asi nevíte, že Vítězslav pochází z Třince „Moje kariéra obchodníka začala už v roce 1996, kdy české domácnosti prahly po západních produktech a já jim tedy dopřával produkty, které znali pouze z doslechu.“
Janča: „V Rainbow týmu se mi nejvíc líbí přátelská atmosféra a spotřební zboží od operátorů, které dostáváme jako úplatky, jako je třeba buchta. A taky to, že mi všichni říkají Koník.“
Lenka v říjnu absolvuje svoji první pětiletku v MS. Volala aktiv, pasiv, pomáhala na podatelně a nyní se s ní můžete potkat jako z VTO.
Míša vyzdvihuje svoje silné stránky: „Jsem komunikativní a cílevědomá při plnění úkolů,“ popisuje Míša.
Oblíbený film? „Pulp Fiction. Trochu underground myšlenek život okoření,“ říká Vítězslav.
Na postojích obchodních partnerů vidím, že nás berou jako silného a kvalitního hráče.
Pokud se ptáš na doporučení nějakého podniku, pak na Bláhovku na pivo a do Absolut baru na drink.
Co si myslí Martina o svých operátorech? „O svých operátorech bych řekla, že to jsou nejsamostatnější operátoři, vychovali jsme je, že si musí poradit sami, protože my máme své práce někdy fakt dost.“

Přes zdůrazňované mládí a optimismus callujícího kolektivu při prohlídce uvidíme několik vyděšeně koukajících skoro-důchodkyň a i mezi mladými poutníky do komunikačního nebe se našli takoví, kteří vypadali, že se každou chvíli střelí do hlavy. Jednoho takovýho jsem potkal před čtyřpatrovým domem plným počítačů, telefonů a lidí. Vypadal na to, že potřebuje vykouřit dvě cigára zaráz. Po pár startkách souhlasil s krátkým rozhovorem. Tady je:

Co tě sem přivedlo?
Vystudoval jsem humanitní školu. S diplomem v ruce jsem nejdřív nadšeně obesílal zajímavě znějící pozice, ale na pohovory si mě zvali jen zřídka. Obvykle jen pro pobavení. Tak jsem pochopil, že mé místo je zde, časem se snad dostanu někam za bar.

Co ses tady naučil?
Hlavně nepřemýšlet, zbytečně to zdržuje od práce.

Koho zajímavého jsi na pracovišti poznal?
Třeba frustrovaný holky, co je nechtěli ve videochatu, protože maj ošklivý prsa, smažky, co si vydělávaj na piko, ale taky spousty studentů z fildy, co to berou jako brigádu. Je pak zajímavý sledovat ten moment pochopení, že je to jejich poslední štace.

Jaký byl tvůj tým, našel jsi v něm opravdové přátele?
Navzdory všem týmovým akcím se tady spolu lidi moc nepřátelí. Nikdo nechce mít za přátele ztroskotance. Když se odsud někomu podaří dostat, tak přestane ostatní na ulici zdravit. Brzy se však většinou ukáže, že se přesunul na stejnou pozici v jiný firmě.

Co byl tvůj největší úspěch?
Jednou jsem se chtěl v práci oběsit na záchodě, ale nakonec jsem to neudělal. I když nevím, jestli to spíš nebyla chyba.

Jak ti práce pomáhá v kariérním růstu?
Jedinej růst, kterej tě může potkat je, že se odsud dostaneš. Ale čím delší stopu zanechá tahle práce ve tvým sívíčku, tím je ta šance menší. Snažím se teď vyhrát nějaký slušný love na matech, je to moje poslední šance.