Protože Starý Brno je velký jak Brno a v jeho hospodách se dá ztratit na celej život a pak to zabalit u svaté Anny, náš průvodce se zaměřuje jenom na malou oblast okolo křižovatky Leitnerovy a Kopečné. Je to jedno z mála míst, kde se v Brně můžete cítit jak ve městě a nevidět kolem sebe nic jinýho než domy.

Ke zchudlé romantice, kterou tvoří pavlačáky a hospody, se přidávají antikvariáty a dodávají tak těmto místům potřebnej intelektuální šmrnc. Častej pohyb lidí, co vypadaj, jak chartisti, tento dojem ještě zvyšuje. Motat se od hospody k hospodě tady jde, aniž by se člověk nějak zvlášť nachodil. Pít na mnoha místech v jednom dni se díky tomu dá za každého počasí.

Hustota hospod, hladovejch oken a prodejen tabáku je tak vysoká, že se ani všechny do našeho průvodce nevešly. Některý jsou vzhledem k nabídce okolí poměrně nudný. Novotou je pak expanze bytovek pro prominenty, který na sebe nabalujou svý hospody a nově tak dotváří kolorit. Snobský baráky zatím nemají sílu narušit temnej městskej charakter místa, kde se zastavil čas. V antikvariátu je možný debatovat o kvalitě Československé filmařiny v sedumdesátejch letech, ale otázkou na ekonomickou krizi akorát naserete.

Pivnice Na schodech

Poctivý pivo, turek „smrťák“ a vůně startek… to tady mají v nejvyšší kvalitě. Těchto míst s příchodem na hygienu náročnou módou rychle ubývá. Obsluha nosí piva v rychlým sledu, přesto je atmosféra Na schodech líná a ospalá. Kousek odsud je kostel, kam by se měl každej jít pomodlit, za to aby to tu nikdy nezavřeli.

Na blbým místě

Název je dobrej trik, místo je totiž to jediný, co je na týto hospodě dobrý. Mají tady jídlo a pivo.

U sedmi švábů

Trojhospoda skládající se ze dvou vináren a jedné pivnice dokazuje, že v Brně si nepotrpíme na okázalost, a že genius loci Starýho Brna umí ocenit i mladí kádři z ajťáckejch firem. V důchodcovské vinárně se otevírá nejdřív a babčy tam dokážou udělat pěkně živo už v brzkých odpoledních hodinách. Nacamraní pánové v letech se čas od času z vinárny “Moravský dvůr” vypotácejí a v chodbičce spojující hospody se snaží zavést debatu s o dvě generace mladšími hašišáky, kteří čekají až vzadu otevře pivnice, nebo tady v případě špatnýho počasí kouří špinky a trávu. Právě v zadní pivnici se vedle mladých zhulenců objevují starší máničky s chartistickým stylem ale i slušně oblečení mladí zaměstnanci. Umělecký ladění a zároveň sirky ze sedumdesátejch let i tímhle je pivnice v zadní části pasáže výjimečná.

foto: Vendys