Dneska má Péťa normální práci v kanclíku a vydělává víc než většina z vás. V pubertě byl ale schopnej ukrást špinky v krátkým okamžiku, kdy se prodavač za pultem otočil, aby mu odpověděl na otázku kolik stojí prací prášek. Takto si přilepšoval několik let. Do tajů drobné kriminality pak podrobněji pronikl jako řadový pracovník několika brněnských zastaváren a později i jako vedoucí jedné z nich.

Krámskej zlodějíček
„Cigára a vodky.”

Prigl: Tak povídej, pěkně od začátku…
Péťa: Klasika, na základní škole jdeš a čóŕneš čokoládu, to byla taková pátá, šestá třída, pak až do konce základky nic, protože jsem prostě nemusel, nebyli  jsme na tom tenkrát špatně. Pak sem začal chodit na střední. Věděl jsem, jak hrozně jednoduchý je něco čórnout a tak jsem to prostě dělal. Tím, že jsem většinou neměl love, jsem si to omlouval.

Myslíš morálně?
Morálně, A když víš, že je to v pohodě, tak to začneš prostě dělat.

Cos kradl nejvíc?
Nejvíc cigára, klasika.

Technicky je to o čem?
Hafo o rychlosti. Anebo o odpoutání pozornosti, že uděláš něco, abys toho borca otočil na druhou stranu. Třeba řekneš, že chceš vidět něco, co je za ním, nebo se ho na něco zeptáš, nebo sleduješ, kam se zrovna kouká. Častej tríček je, že se někam natlačí tři lidi a ty čóruješ za nima.

Ale to už nejen cigára, ne?
Klidně cigára, jeden se de na něco zeptat a druhej v klidu čóruje. Jídlo sem tady v Brně kradl minimálně, to jedině v Německu na výletě.

A mamce si říkal, když jsi něco ukradl?
Ne. Ale když mamka něco čóŕla tak mi to řekla.

Fakt? A co kradla?
Nějaký flašky tvrdýho, ale vždycky s někým, kdo v tom uměl chodit, sama nic.

Kolik si celkem ukradl těch cigaret?
Tak během střední až troje, čtvery cigára týdně. Když to sečteš, tak je to celkem dost. Plus jednu dobu každej den k tomu litr a půl vína. Taky jsme votáčeli vodky a chlastali je pak ve škole. Jo, hodí se to.

V zastavárně
„I policajti rádi ušetří…”

Co se krade nejvíc? Chlast?
Myslím, že tak je to všeobecně s čórováním v obchodech, že se kradou věci, který jsou na dobrým místě. To jsem později viděl v zastavárně, že vždycky v nějakým časovým období nosili prostě jeden druh věcí všichni.

To je kdo ti “oni?”
Většinou děcka z děcáků, co přes den čórujou v Tescu.

To tys neuměl, krást v těch velkejch obchodech.
Tak oni se vysmaží a je jim to jedno. Mají větší odvahu a vezmou toho víc. Ale dá se i říct, že to umí líp. Mají to nějak vychytaný. Předávají si různě zboží přímo v těch obchodech, někdo to vezme, někam to dá a jinej si to vyzvedne. Pracujou ve skupinách, dokážou tak zmást ostrahu. Chodí minimálně ve dvou nebo třech.

To jsou krádeže spíš na prodej. Kradou se i běžný věci jako třeba mýdlo, protože na to někdo nemá?
Jasně, jsou takoví lidi, kteří ty věci nechodí prodávat, ale čórují si je pro sebe. To ani nevim, jestli to jsou fakt takoví chudáci nebo mají potěšení z toho, že ušetří. Prostě si normálně nakoupí a k tomu si čórnou jednu věc. A tyhlety lidi v tom obchodě nejčastěji chytí. Oni to totiž moc neumí. Tenhleten typ ćórkařů jsou většinou starší lidi. U nás v samošce je vylepenej seznam lidí, co tam chytli a jsou to všichni čtyřicet nahoru a většinou ještě víc. Ti kradou na přilepšenou.

Myslíš, že někdo krade jednoduše proto, že ho to baví?
Myslím, že moc ne, protože když kradeš, tak je jasný, že dřív nebo později tě chytnou a potom už do toho deš s vědomím, že se to může stát. Takoví ti baťůžkáři, to jsou ti mladí z děcáku, co se tím fakt živí, kteří chodí každej den nebo obden, tak ti za járek za dva skončí na pár měsíců v krimu, pak je pustí, zase čórují, zas je chytnou, dostanou trošku víc.

A nějaká euforie z toho, že si něco ukrad?
Hele to ani ne. I když čórují i lidi, kteří mají dost peněz, ale jednoduše mají v povaze, že rádi šetří. To jsou lidi, kteří mají radost, když jim pučíš půl sta a zapomeneš na to. Hloupá lakomost, ale žádnej požitek přímo z té čórky. Až na vyložený kleptomany, kteří s tím maj problém, přímo z tý čórky nemá požitek nikdo. Přece jenom je to stresová situace, není na tom nic romantickýho. Běž si něco zkusit čórnout a uvidíš to uvolnění.

Já sem z toho měl dětinskou radost, když jsme jednou šlohli jedny blbý cigára a nějaký víno
To fakt ne. Spíš máš radost, že máš cigára a víno, než že to šlohneš. Mě je jedno, jestli to ukradnu, nebo si to koupím. Jsem měl možná dělat ten rozhovor já s tebou: „Jé to je hrubý něco si čórnout“.

A co nejčastěji kradou profíci, kteří se tím živí?
Ti kradou tak, že vezmou deset šampónů a jdou to někam prodat. Když mají štěstí tak vezmou nějaký flašky tvrdýho, který prodáš kdekoliv komukoliv a dostaneš za to i nejlepší poměr peněz k té původní hodnotě.

Kdo pak chodí kupovat ty levný šampóńy a čokolády?
Klidně městští policajti a ti ví nejlíp, že to je kradený zboží. Ale obecně všichni, kdo rádi ušetří, třeba holky z kanceláří.

Všichni vědí, že je to kradený.
No lidi, co nakupují v zastavárnách, si myslí, že je všechno kradený, což zdaleka není pravda.

Závěrečné reflexe

Co dneska? už neděláš v zastavárně, nekradeš, počítám…
Já už bych dneska nečórl nic. Zaprvé mi vadí ten morální aspekt. V pubertě sem to bral v rámci nějakýho odboje, když nemám prachy tak je to moje morální právo.

Teď se na to díváš jak?
Teď pochopím, když by třeba někdo kradl z hladu, ale i to už mi stejně vadí. V některých situacích je to ospravedlnitelný, ale rozhodně to není tak, že by mi to bylo jedno, tak jak mi to bylo kdysi. Já už bych do zastavárny dneska ani nešel nakupovat. Přehodnotil jsem to z morálního hlediska celý…

O krimnálnické morálce.
„Úplně všichni práskaj.”

Chytnou někdy lidi na základě toho, že prodali něco kradenýho do zastavárny?
Hele česká policie by nevěděla vůbec nic bez informátorů. To všechno funguje tak, že tě někdo práskne.

A kdo práská? Lidi ze zastaváren?
Uplně všichni práskaj. Ty benga jenom chodí a ptají se a každej ti na každýho všechno řekne. Tady mezi těma lidma nějaká solidarita moc neexistuje, ti se okrádaj klidně mezi sebou. Kriminálnictví nemá velkej rozměr, většinou to jsou chudáci.

To neznamená že se maj prášit fízlům.
Tak oni se nepráší nějak cíleně, ale když je chytnou, tak to řeknou. Žádná kriminálnická morálka vůbec neexistuje, vůbec vole. To jsou blbosti, jediná kriminálnická morálka je, dát v lochu někomu do ksichtu, protože udělal zrovna něco jinýho než ostatní. Třeba pedofilovi, ale to je úplně falešný.

Stručná Typologie Klientů zastaváren

Důchodci: Klasičtí a nejlepší zákazníci jsou staří lidi, protože si zastavovaných věcí váží a vykoupí je většinou hned, jak jim dojde důchod. Nepředsatují horní patro zastavárenské klientely, protože si půjčují relativně málo peněz. Zastavují většinou zlato – patří ještě ke generaci, která nějaké to zlato doma má.

Chudý Mamky: Ženský na mateřské chodí taky. Nejsou ovšem spolehlivé jako důchodci. Většinou ty prachy fakt nemají.

Socky: Velká skupina lidí, pro které je normální žít bez finančních rezerv. Lidi bez ekonomického vychování. Do zastavárny chodili už jako děti s rodiči a jednoduše to odkoukali. Třída málo vzdělaných, kopáču a podobně.

Zastavárenská šlechta: Bohatší lidé – hráči, olašští cigáni kteří jsou schopní mít jeden den půl miliónu a druhej den nemít nic. To jsou hodněa dobří zákazníci. Otočí velký love a když náhodou někdo vyhraje, tak nakoupí spoustu zlata.  „Takovým prodáš  létě snowboard,” říká k jejich euforickému nakupování Péťa.

Zloději: Ňěco čórnou a hledají, kde by to prodali. Nejsou většinou stálými zákazníky, spíš ty zastavárny střídají a jdou pokaždé někam jinam. Myslí si, že tím získají větší anonymitu.