Pod schodmi vinárne na Orlí trčí z modrého kabáta plešina zhrbenej postavy a v intímnom osvetlení sa tajomne leskne. Nezasvätený netuší, že plešina patrí tomu, kto už onedlho preberie štafetový kolík od Karla Gotta, najslávnejšieho slávika všetkých čias.
Reč je o svetoobčanovi menom Radovan Petruš. Prinášame príbeh jeho alter ega, brnenského Karla Gotta.
Ako je možné, že sa cesty dvoch v podstate identických Gottov uberali tak odlišným smerom? Ako to, že jeden z nich sa o deviatej večer ponáhľa na charitu, aby stihol večierku, zatiaľ čo druhý zaspáva v pohodlí pražskej vily v objatí očarujúcej manželky?
Brnenský Gott sa narodil začiatkom 70. rokov v Hlohovci na Slovensku. Rád spomína, ako sa už na základnej škole dokorán otvárali dvere učební a ústa okoloidúcich, keď monotónnosť vyučovania rozvlnil jeho nebeský hlas. Rodinné nezhody v mladosti však spôsobili, že cesta z konzervatória viedla priamo do tvrdej reality. Reality, kde sa na chlieb zarába nastavenou čapicou – v Radovom prípade však tiež zlatom v hrdle.
Ulice Hlohovca, Trnavy, Nitry, Bratislavy, neskôr tiež Luhačovíc a dokonca Karlových Varov už čoskoro naplnil spev, ktorý svojimi dimenziami schováva do vrecka Pillarovú, Davida a dokonca aj samotného Gotta. Z užasnutého šuškania poslucháčov sa dalo zachytiť ešte aj meno akéhosi Pavarottiho.
„Náhradník, náhradník!“ vyli pred pár rokmi ako v extáze zákazníci istej bratislavskej reštaurácie počúvajúc ľúbe tóny piesne Kdepak ty ptáčku hnízdo máš. Toto však bolo Radovi dávno jasné. Na konzervatóriu mu síce vyučujúca neraz vyčítala neschopnosť spievať tak, aby sa trafil do hudby, ale mladý gigant si z podobných rečí nič nerobil. Šiel svojou cestou a dostal tak príležitosť počuť rovnakú výčitku aj od Michala Davida. Na súkromnej audiencii sa však Náhradník dozvedel, že ešte nič nie je stratené – z toho usúdil, že pozvánka do siene slávy je len otázkou času.
Dobre spievať, to nie je pre každého. Sám Mistr (hoci toto oslovenie rozpačito odmieta s tým, že ešte nenastal čas), zdôrazňuje dôležitosť vrodeného talentu. Čo je vrodené, to sa nikdy nestratí. Kto by chcel tvrdiť, že cigarety škodia fenomenálnemu hlasu, dopúšťal by sa šírenia „absolútnych kravín“, nech by to bol trebárs najvychýrenejší hudobný odborník. Jeho zvonivý hlas dokazuje, že príležitostná cigaretka mimo sezóny nič nepokazí.
Ďalším speváckym tipom je nepreháňať to s alkoholom. Aj tie najzvučnejšie hlasy sa už utopili v prúdoch nestriedmo konzumovanej borovičky. Ráno však jeden koňačik nalačno uvedie čerstvo prebudený organizmus do perfektnej rovnováhy.
Správny spevák sa o svoj hlas stará bez ohľadu na ročné obdobie. Šál, čiapka a rukavice sú samozrejmosťou, nehovoriac o požívaní výlučne vlažných nápojov. Surové vajíčko nezlepší zlý hlas, ale pomôže udržať ten dobrý. Ani názov článku nie je náhodný – posledný z tipov na zveľaďovanie hlasového fondu je káva s tromi cukrami.
Křížem krážem já prošel jsem město…
Keď doznie posledný tón „To musím zvládnout sám“ (a že doznieva asi pol minúty – sááááááááá…m), ukazujú sa temné stránky (ne)nadobudnutej slávy.
Prvé Náhradníkovo stretnutie so Sinatrom Východu prebehlo asi pred tromi rokmi. Trasúc sa trémou pred veľkým okamihom, zastavil Rado svojho hrdinu na ceste z nahrávacieho štúdia a rozhodol sa zaspievať mu. Božský Kája sa najprv zdráhal, ale nakoniec si pár piesní vypočul. Jeho reakcia bola typicky snobská a netaktná: „To nemůžete, jen tak začít zpívat. Já mám školy!“ Azda to bola práve Kájova zle maskovaná závisť, ktorá spôsobila, že sa o jeho konkurenta začala zaujímať kriminálna polícia. Takto sa zrodil sladkobôľny vzťah medzi majstrom a učňom.
Učeň sám je obeťou ľudskej zloby a všemožných úkladov zo strany etablovaných hviezd. Nechceme ich priživovať, dáme teda čitateľovi len nenápadnú indíciu – málokto počul Rada spievať pieseň Tornero.
Áno – aj osoba zodpovedná za tento presladený šláger je pod vplyvom zžieravej nenávisti schopná šíriť plané reči o neobjavenom zlatom slávikovi. Neslýchaný hlasový rozsah, podľa slov vlastníka presahujúci rozsah bežného klavíra, tak zostáva prišliapnutý perfídnymi rečami rýchlokvasených celebrít. Darmo však zlé jazyky slintajú, že Radov spev je nevyvážený a falošný – tí, ktorí jeho povesť rozšírili od Prahy až po Prešpork, vedia svoje.
Napriek tomu sa brnenský Karel Gott nehanbí priznať svoj podiel viny na doposiaľ malom úspechu. Tréma je nepríjemnosť, ktorá môže pribrzdiť aj tých najlepších. Práve kvôli nej sa rokmi rozplynuli príležitosti na spoluprácu s Darinkou, Vašom Patejdlom či Marikou. Je mojou redaktorskou povinnosťou doplniť, že keby Marika počula, aký dlhý dojazd má v Radovom podaní jej Vyznanie, praskli by jej galusky.
Hned zítra ráno zavolám…
Zajtra, keď potenciálny nástupca na Karlov trón zozbiera odvahu, vyrazí do Prahy. Tam sa rozhodne o osude dvojice, ktorá ešte možno celkom nevie, že je dvojicou.
Keďže Rado o pozícii náhradníka nepochybuje, na rovinu sa Káju opýta, ako to s tým nástupníctvom vlastne je. Sám je ochotný odložiť definitívne prebratie žezla do doby, kým Kája zavesí kariéru na klinec. Dovtedy mu bude všemožne pomáhať, zastupovať ho na menších akciách a možno si občas zanôtia spolu.
Čudovali sme sa, kde sa v Radovi berie toľká istota a sebavedomie. Prečo si myslí, že mu Maestro ponúkne bývanie a financie na naštartovanie kariéry?
Božský Kája je svetoznámy, ale v jeho sláve hrá úlohu čas. Korunný princ sa na scéne pohybuje kratšie, ale ako sme už uviedli, jeho povesť sa šíri rýchlosťou požiaru v lužnom lese – a Hlohovec má akurát toľko písmen čo Las Vegas. Náhradník nám tiež tajnostkársky prezradil, že sama dcéra K. G. v slabej chvíli pošepla otcovi: „Tak tě, tatínku, přece nakonec někdo předstihl!“ Bohužiaľ presne nevieme, ktorá.
Ako sám Náhradník hovorí, za opýtanie nič nedá. Božský Kája mu z nosa neodhryzne a prípadné odmietnutie mu vrodenú genialitu nevezme. Ak však uspeje, nebude už po svete chodiť v tuláckych bagančiach, ale lietať na zlatých slávičích krídlach. Dole, pod klenbou oblakov, sa závistlivá Ilona pomaly roztečie na kolomaž. Možno už zajtra.
Komentáře
rm
Já se pořád ten článek snažím přečíst a pak mi došlo, že je v maďarštině.
HAU
No jo, česi sú známi tým, že sa nedokážu naučiť cudzie jazyky a ani ich rozoznávať, konniec-koncov mal som českého kamoša, ktorý vlastnil papiere na angličtinu, ale ukázať ho angličanovi by bola hanba pre celý národ.
poi
Dívám se na to asi takto: společnost je dobré do jisté míry mísit a obohacovat novými prvky aby nezatuchla…
Samozřejmě že tím vzniká jistá míra stresu v populaci… a ta taky zaručuje možný rozvoj… Na lidech je, jestli tenhle “stres” budou nahlížet pozitivně, nebo negativně… problém začíná vždy v hlavě doytčného jedince, ne zvenčí, jak si často hodně lidí myslí
sorry
ani sem to nedočet, nauč se česky prosím
Krn
Mluvená a psaná slovenština je dost rozdíl. Mluvenou slyším v Brně všude okolo, ale číst slovenštinu – k tomu se dostanu tak jednou za rok v krátkém úryvku. Dospělý člověk v rodném jazyce nečte jednotlivá písmena, ale zná už celá slova. Ve slovenštině s tím mám problém, takže když si čtu slovenský článek, je to jako když čte prvňáček
DI
rozmáchlej článek o ničem
rogro
Taky jste nenašli žádné podobné články o Blavě? Mě stačí slováci v práci…i na cestách se chovají skoro jako rusové: já jedu, já jsem pán, všichni z cesty!
HAU
Blave? O tom potoku pri Dobrej Vode?
David
Mně by spíš zajímalo, co sem ty lidi ze Slovenska pořád tak strašně táhne, že už je jich tady tolik?! Protože naopak to tak úplně nefunguje. Jako osobně s tím zas takovej problém nemám, ale jak se říká, všeho moc škodí. Co si za posledních 20 let pamatuju, tak sme s nima zatím ještě nikdy neměli tak jednostranně přátelský vztahy jako teď:)
Eridor
Abych trochu zkazil tu xenofobii tady, sám jsem už v Brně potkal dost schopných a příjemných Slováků na to, abych tyhle nesmysly neřešil; stejně tak jako na mě byli příjemní lidé v jiných městech a zemích. Možná bych ale úplně nesouhlasil s tou češtinou. Chce to trochu cviku, to bezpochyby, ale půl roku jsem se pravidelně potkával s jednou Slovenkou, která mi až poté řekla, že není původem Češka. Nepoznal jsem to ani na přízvuku ani na slovní zásobě. Takže ano, jde to
lusk_lusk
A co je to ten vankúš?
Wojtěch
mě přijde slovenština srandovní… i když obsahově chabější text, rozšířil jsem si obzory (např. “gnus”) – díky za článek
greg
pre koho si písal tieto slovenské kokotiny? pre seba, aby si sa poľutoval? stratil som minútu času čítaním a je to tak nepotrebný a bezobsažný článok, že musím napísať rozhorčený komentár. dopiče.
Žandec
Čus, přidávám se k těm, kteří mají problém číst text ve slovenštině. Ráda bych článek přečetla až do konce, ale zdlouhavé louskání textu a významu některých slov mě kolikrát odradí již v polovině
Josef
Uslyšel jsem něco slovenštiny až mě zamrazilo. Je to dýl, procházel jsem pod krokodýlem. Postával tam mladý muž s dívenkou a paní středních let, která “povedá”: No, a těraz nás muožetě zaviesť do nějakej reštaurácije, ale ně, aby to bol nějaký pajzel…”. Přál bych tomu hochovi, aby dívčinu zanechal jiným, takovou tchýňu mít, tak je ze mne tchýňovrah.
jou
boze na nebesich… kdo pise, ze nerozumi, tak neumi asi ani cesky, to snad neni pravda… naprosto chapu, ze se vuci idiotum ohradil, ctive, vkusne. no ale oni at si klidne pisou dal. je to spis otazka iq a xenofobie. to ja spis nerozumim prazakovi, kdyz spusti tu svou. jina vec je, jestli se nekdo citi byt utiskovan, ale tak at vezme tu praci za ty penize, kdyz mu to vadi. jina vec je, jestli je pravda, ze pry zabiraji mista na univerzitach, reciprocita tam asi moc neni, to je mozna “otázne”, nevim. vankúš je polštář, zasraný kokot je slovensky a blbá piča česky,pardon moravsky, česky je to píča. frštenzí?
Pepin
Nic ve zlym proti Slovákům,
když se sem chtěj podívat,
jenže neni možný tady žít
a taky pracovat.
OJ
Slováci só kamoši. Teda pokud neříkají “tady v Čechách”, to mě vždycky dokáže nasrat
Sam
Jaj Boha co je to v té diskuzi tady za žvásty? Všichni ti xenofobní brblači ( teda esli si z teho nedělají srandu) stejnak mají pulku krve slovenské, třetinu německé, trochu maďarské a kousek Poláka, Francouze, Švéda a nebo nějakého jiného potomka ze změti vojáků, kteří prošli našou milou Moravou. Nic ve zlém, ale z vlastní zkušenosti tedy Slováci jsou Moravákům náturou mnohdy o dost blíž než Češi. Na studiích v zemi české za sedmero horama (orličkama a vysočinou se zvoucí) Ve změti řeči středočeské a východočeské, moravanovy bylo mnohdy lépe v družbě s translajtánskými slovany z Felvidéku (i s tou jejich hroznou kořalkou a rybízlákem). Tudíž o Brně slovensky? Jasně! Slováci či horní Uhři byli vždy pevnou součástí metropole moravské ať již Adamova a nebo teho usmolenýho Štatlu.
David
@SAM: Xenofobni brblaci?! No a nepises tady nahodou sam, ze ti nesedi zase cesi?:))
Sam
Ne nepíšu – pořádne si to přečti. Píšu to, že Slováci jsou mi někdy bližší náturou. Ale proti Čechům ani pul křivého slova
David
Tak uf teda, ja uz sem si myslel ze si tam protirecis a nakonec z toho vylezlo, ze to tak vubec neni:)
May
Ja stále nechápem ako vyplakávate, že nám nerozumiete.. preboha ved tie jazyky su si tak blízke, že to už bližšie ani nemôže byt. Vo väčšine slov je zmena napríklad len v jednom písmene môžeme/mužeme, plakať/plakat, myslet/myslieť a pod, ano su aj slová čo mame uplne iné ako stále/pořád ale preboha, keď sa my Slováci dokážeme naučiť že stále je česky pořád tak verím, že máte inteligenciu aspoň na takej úrovni, že si dokážete zapamätať, že u nás je pořád stále.. (uvádzam ako príklad). Vy si ani trošku nepripadáte trápne keď tvrdíte, že nám nerozumiete? Uvedomujete si ako hlúpo to pôsobí keď máme toľko slov skoro úplne rovnakých..? Môžno neovládam váš pravopis ale rozumiem vám absolútne bezchybne a ak by sa mi chcelo tak dokážem česky plynule hovoriť.. prestante sa lutovať ako nam strašne nerozumiete a používajte mozog. Alebo snád je pravda, že sme v tomto šikovnejší??? Veď sa nenechajte zahanbiť…
jojha
a ja som si myslela, ze my cesi a slovaci sa mame relativne v laske : bratia navzdy a podobne nezmysly. ja som sa v cesku nikdy necitila, akokeby som sa mala prisposobovat novej kulture, aj ked tam chodim iba na vylety, ale zjavne podla niektorych tu diskutujucich sme si podobni asi ako spaniel so svedom. no je to trochu hlupe, lebo v zahranici nas tiez malokto rozlisuje. aj v takom nemecku,ku ktoremu vy cesi tak vzhliadate a dokonca sa niektori oznacujete viac za germanov, alo slovanov, malokto vie, ze ceskoslovensko uz neexistuje. teda pocas roku zivota v zapadnej europe som sa s takym clovekom este nestretla.
May
česká verze pro lidi, které opravdu nerozumí slovenštině protože se odmítají nad jednotlivými slovami pozastavit a popřemýšlet co to jako může znamenat behať protože vy máte běhat a to sakra je tak rozdílný, že jo? Já pořád nechápu proč tu brečíte, že nám nerozumíte .. proboha vždyť ty jazyky jsou si tak blízké, že to už blíž ani nemůže být. Ve většině slov je změna například jen v jednom písmenu môžeme / můžeme, plakať / plakat, myslieť / myslet a jiné, ano jsou i slova co mámě uplne jiné jako stále / pořád ale proboha, když se my Slováci dokážeme naučit že stále je česky pořád tak věřím, že máte inteligenci alespoň na takové úrovni, že si dokážete zapamatovat, že u nás je pořád stále .. (uvádím jako příklad). Vy si ani trošku nepřipadáte trapně když tvrdíte, že nám nerozumíte? Uvědomujete si jak hloupě to působí když máme tolik slov skoro úplně stejných ..? Možná neovládám váš pravopis ale rozumím vám absolutně bezchybně a pokud by se mi chtělo tak dokážu česky plynule mluvit .. přestaňte se litovat jako nám strašně nerozumíte a používejte mozek. Nebo snad je pravda, že jsme v tomto šikovnější??? Vždyť se nenechte zahanbit …