Minulý víkend jsme měli v Brně možná jednu z posledních šancí okusit atmosféru druholigového fotbalu. V kuloárech se totiž spekuluje, že současná špička této soutěže nebude mít na postup do Gambrinus ligy peníze, což Zbrojovce otevírá dvířka kontumace.

Nemohli jsme pro reportáž vybrat důstojnějšího soupeře než druhé největší město Druhé ligy – Jihlavu. Klání metropolí Vysočiny s Jižní Moravou nijak nevyšroubovalo ceny vstupného. To zůstalo na stejné výši jako v roce 1998.

Pořadatel nám ještě radí: „Jestli nechcete platit, můžete jít nahoru do hospody.“ Nabídky jsme nevyužili. Hlavně proto, že její terasa i všechna okna již byla obsazená. Šedesát korun.

Každopádně úvodní výkop jsme promarnili, protože mezi nás a vchod se postavil stánek s klobásou, kečupem, hořčicí a křenem. Padesát korun.

Na tribuně nás vítá oprávněný nářek jednoho z fanoušků: „Jakej ofsajd, ty hňupe!“ Kupujeme pivo a usedáme na místo slibující nejlepší výhled.

Brno válcuje Jihlavu díky mezinárodním posilám. Všímá si toho i děda za našimi zády. „Černoušek,“ říká zálibně sám sobě.

Poločas je příležitostí pro moderátora, který v tlampači ohlašuje nejžhavější dění na světových trávnících: „Manchester United zvítězil nad Sunderlandem, Čáslav s Varnsdorfem stále bez gólu!“

Animace tleskajících rukou na světelné tabuli, dvě kelímková piva v každé ruce nejvěrnějších diváků proplétajících se mezi ochozy, až na tribunu slyšitelné jednoslovné pokyny trenéra, děti podporující svůj tým místo hulákání kopáním do plechových krytů sedaček, to je obrovská porce autenticity, kterou může nabídnout jenom druhá liga. Bude se nám po ní v případě postupu stýskat.

Ani ne patnáct minut po začátku druhé půle došly v sektoru B párky. Může za to pravděpodobně tato holčička.